Friday, February 04, 2005

050203 - ctvrtek - den dvacaty

Paja vcera usnula pri cteni asi 5 minut pred pulnoci, ja to protahuju do pul jedne, presel jsem ke stejne knizce jako Paja, tomu alespon trochu rozumim. Usinam, vecer se tu netopi, v noci mrznu. Rano se budime s budikem, vyrazime na snidani. Pani (Paja ji nazyva Teplakovka) nam dela jeste caj do termosky. Loucime se, vysvetluje nam cestu. Jeji nemcina je srandovni, patnact nejni funzehn ale fuchsen :). V novinach se docitame, ze bavorsko ma snehovou kalamitu. A do toho mame jit?!Asi jo. Vyrazime. Motame se trosku mestem, se snidani v brisku je to ale hned veselejsi. Ze vcerejska jsme pekelne utahani. Nez dojdeme na konec mesta jsme opet groggy. Pinozime se do kopce, nejak jsme netrefili spravnou cestu, respektive ona byla zapadana a tak jdeme trosku sejdrem. Na jih, misto jihozapadu. Poustime se po turisticke ceste, snehu pribyva. Zpocatku je cesta protazena. V kopci v lese protazeni konci a my se zase zaciname brodit snehem. Chvilku odpocivame v pristresku. Porad jsme jeste
v narodnim parku. Asi Bohmenwald?! Brodime se dal, snih je tezky, idealni na snehulaky. Zase dekujeme Bertovi (a Jeziskovi) za navleky. Obcas se borime nad pas, normalne tak po kolena, proslapavam Paje cestu. Ze stromu na nas padaji laviny, obcas i vetve. Pekelna streka do kopce. Kde ten se tu vzal?? Nahoru se ve dve odpoledne dopinozime s jazykem ne na veste ale nekde u kolen. Snezi. Cesta se srovnava. Paja vlaje v dali za mnou. Delam ji ve zavejich vedle cesty snehove trollicky aby se trosku rozveselila. Do par poslednich ji zapichuju bonbony a cekam na ni. Dochazi me, kupodivu plna optimismu. Nevite nekdo, jak funguji poplatky clenskych zemi evropske unii? Podle jakeho klice a kdo do nich prispiva? Jeste jsem si vzpomnel na jednu vychytavku z Bavorske Zelezne Rudy - nakladak mel automaticke snehove retezy - funguje to tak, ze dole na podvozku vedle kol je takovy kolotoc z retezu ktery kdyz se spusti tak se retezy roztoci a litaji pod kola - auto pak z nej odjede a najede
na dalsi. Myslim, ze to ridic ovladal z kabiny a nemusel se lopotit s nasazovanim a sundavanim - pekelne sofistikovana vychytavka. No, a my zatim jdeme z kopce, Paja sebou dvakrat sviha na zem, vzdy se vsak zveda a pokracuje. Statecna holcicka. Prichazime k Rinchnachu. V hotelu se zastavujeme na odpocinek, jdu napojit konicka kapucinem. Tady konci nase mapa, dalsi zacina az nekde dal. Ted tedy nastane prvni cas nasi cesty bez mapy. GPS uz je postradana :). Dopijime, ja dopisuju dnesek a budeme vyrazet dal. Cesta vede z kopcu, klesame. Nechavame za sebou vyssi cast Bohmenwaldu. Zivot i cesta jsou krasne. Dobra nalada. Premyslime, kde budeme spat. Ve meste pod kopcem premyslime ze tady, pak se ale rozhodujeme jit jeste dal. Penzion by tu mel byt na kazdem kroku. Lezeme do kopce, po par set metrech je dalsi vesnic. Spousti se pekelna chumelenice. Natahujem znovu kapuce. Krizujeme silnici cislo 85 za Rinchnachem, smerem jihozapad. Jdeme spravnym, uzasnym smerem na Deggendorf. Ob
esli jsme Regen, bloudeni v lese nam pomohlo vyhnout se ceste kolem hlavni silnice a usetrilo spoustu kilometru. Vypada to, ze v kazde neprijemnosti se da najit, pokud clovek chce, neco pozitivniho. Vyjma par vyjimek to tak je, urcite. Mame dobrou naladu, i kdyz uz nas zacina bolet cely clovek. Paja slozila basen: "chumeli se chumeli, pada snizek bily, my jsme nekde v prdeli, budem jeste chvily". Pokracuje uzasnou kopcovitou krajinou, je dobra viditelnost, spousta snehu, kolem po obzoru hory a jejich spicky jsou schovane v plujich oblacich. Zkousim panoramatickou fotku, uvidime. Neni zima, je prijemne. V botach sucho, teplo. Unava se uz ale hlasi. Hledame prvni penzion. V prvni vesnici neni. O kousek dal na louce s krasnym vyhledem si davame pauzu, pijeme caj a kourime. Jak je tu krasne takhle navecer! Dalsi vesnice - zadny penzion. Druha. Treti. Pada tma, jdeme po mensi silnici, vytahuju baterku aby nam obcasne projizdejici auta videla. Paja je groggy. Ve stanu spat nechce,
nekde pred nama by mel byt Zell, i s ubytovanim. Bohuzel nemame mapu oblasti kterou prochazime. Ta nam zacina zase az od Zellu - jdeme totiz trosku jizneji nez jsme planovali. Ten Zell muze byt klidne i 15 km daleko. Ctvrta, pata vesnice. Nic, zadny penzion. Nocni prochazka ma sve kouzlo, ale z Paji uz zacinaji opadavat kousky tela. O stanu nechce slyset. Cestou potkavame orintacni mapu, snad by to nemelo byt daleko. Delam si jeji kopii do fotaku, byla bohuzel spatne pristupna, pres tu horu snehu pred ni se nedalo prelezt. Takze ji studujeme az fotky na displayi fotaku. Snad 5 km. Jdeme noci, meleme z posledniho. Nakonec se tam prece jen dopinozime, bereme jakekoliv ubytovani. Je tu nejaky gasthaus, bereme ho. Majitel slevuje na 40 eur za noc i se snidani. Rychle se sprchuju, Paja pripravuje neco malo z nasich skromnych zasob, pak vyrazime do baru na nejake posilneni. Saslik, hranolky, fanta, kola, caj, preso (kupodivu dobre - a to jsme v nemecku) a pivo. Pak hura na pokoj,
ocista a do pelechu. Dnes jsme sli asi 8!! hodin, odhad je 25km (nektere to brodeni snehem by mohlo byt za desetinasobek). Do Deggendorfu to je snad uz mene nez 19km! Cteme si asi do jedne rano, Paja mezitim schrupla, ja jeste dopisuju dnesek, odeslu to, vyridim maily a jdeme chrumkat. Zitra nas v 9 ceka snidane. Paja objednala teple mleko a Peta s Honzou a Hankou na nas zitra (ted uz je po pulnoci, takze v sobotu) prijedou navstivit. Zrovna resime, jestli budeme 3 dni hnit v Deggendorfu nebo zda-li se jeste presuneme nekam trosku dal. Jo, mapa nam konci Deggendorfem, takze tezko rict.... Nevite nekdo o prijemnem miste 20km jihozapadne odtama? :)) Dobrou noc.

Wednesday, February 02, 2005

050202 - den devatenacty - popve z Rise Germanske

V devet zaciname balit, moje vecer vyprane pradlo ale kupodivu neuschlo :(. Snidane primo v hotelove restauraci. Stahujeme posledni maily. Venku huste snezi. Asi budeme muset natahnout nepromokave kalhoty a navleky. Dnes tedy vyrazime pres kopecky. Nabirame caj do termosky. Mame pocit, ze do Mnichova dorazime trosku drive nez 15.2. Asi si tam najdeme nejake ubytovani a pockame. Tak to pravdepodobne bude ta destinace, kam za nami dorazi Peta tenhle vikend. Ma nekdo chut se pridat k nemu? Backupujeme telefony, promazavame sms a jdeme dobalit. Na pokoji mazeme botky vazelinou, natahujeme navleky, sup s baglama na zada a hopkame. Dole vracim prijemne majitelce klice od pokoje. Restaurant a hotel Slavia muzeme jen doporucit. Pajdame chumelenici, pred sebe se koukat neda - jen do strany. Paja sebou 2x sekne na zem, vse stiha behem prvniho kilometru. Mijime posledni domy kde bydli laska a brzy jsme u hranic. Fotime se u cedule, posledni telefonaty a smsky do Prahy a tradaa - do Reic
hu. Po cyklostezce (radweg) smerem na Zwiesel. Obcas se brodime snehem, obcas je cyklostezka protazena. Mijime par lakavych odbocek, nicmene my se vytrvale drzime spravne cesty. Teoreticky bysme meli dojit do Langdorfu. Jdeme po cyklostezce ktera se promenila na bezeckou stopu. Hluboky snih, nezbyva nez jit v jedne bezecke stope. Po chvili vidim, jak Paja rychtuje na telefonu operatora tak se ho jmu ladit taktez. Kupodivu mi telefon vsude hlasi No access. Cekam na Paju, ona uz je na germanskem gsm. Spolecne nam dochazi, ze jsem si asi zapomnel zaktivovat roaming na sve nove sim karte. Dop***e! Signal eurotelu uz tu neni. Marne se ho pokousim lovit nekde ve vzduchu. Premyslime, koho zaukolujeme tim aby mi ho z Prahy zaktivoval. Bojime se, ze to asi nepujde. Najednou chytim alespon Oskara, takze mozna ten ojrotel treba jeste nekde chvilku bude. Pripojuju handsfree, treba bude slouzit jako antena. Drapeme se do kopce, na chvilku se objevuje eurotel a zase mizi. Sakra. Drapeme
se jeste vys, nakonec jakys takys signal chytam a pres *88 se mi ho podari zaktivovat. Paja se mi nepokryte smeje a tvrdi, ze jsem klikar. Huste snezi, ale ja alespon nemusim tezce nabitou kartu zahazovat :). Pajdame dal, snehu pribyva, i kdyz jdeme z kopce. Dal se pinozime bezkarskou stopou. Jeden blazen bezkar na nas hulaka, ze mame jit ne po jedne z tech 2 stop, ale tim hlubokym snehem (a asi se brodit po pas??!). Magor.. Sipky nas naviguji pres reku. Uz nechceme bezkarskou stopu, v ni se jde spatne - clovek ma neprirozene daleko nohy od sebe a navic se do stopy po bezkach nevejde noha a tak bysme dopadli jako cinanky se zlamanyma kostma v chodidlech. Odbocujeme tedy. Jdeme po cyklostezce. Ejhle, na moste pres reku je asi metr snehu. Brodime se zlehka nad kolena. Bez tech navleku bysme byli dnes a hlavne ted HODNE nestastni! Obcas zapadame tak popas. Brodime se asi kilometr, k cyklostezce pres silnici. Kousicek pred koncem nastava ultrapeklo - borime se az nad pas. Clovek
se poradne zapoti nez vytahne telicko a nohu ze snehu a zapichne ji do te sloty o 30 cm dal a zase zapadne. Cyklostezka je neprotazena, zapadam az moc, i na muj vkus Vytahuju poslednich par metru Paju, ta tam mizi skoro cela. Neda se nic delat, musime kousek po silnici. Vysypavame snih, prodral se do bot i pod navlekama. Do Zwieslu je to jeste asi 5 km, je spousta hodin, dnes asi dal nedojdeme. Snad najdeme nejake rozumne bydleni i tam. Po silnici je to pakarna, jde o E53, hlavni tah. Snazime se obcas uhnout na cyklostezku, ale je porad neprotazena. Tak ke kolenum tezkeho snehu. Jdeme po silnici. Huste snezi, na sobe i na baglech mame vrstvu snehu kterou ani nema cenu zametat - za chvilku napada znova. Blizime se k Zwieselu. Energie ve vysokem snehu rychle ubylo. Respektive ji z nas ty zaveje vycucly komplet. S baterkou v ruce jako upozornenim pro protijedouci ridice se pinozime dal. Kdyz uz je Zwiesel skoro na dohled, odbocujeme na vedlejsi silnici - nejak to obejdeme. Vyp
ecena zachazka, uz se hodne seri. Do mesta dochazime za tmy. Hledame penzion, projdeme cele mesto, jsme uz hodne unaveni. Napajdali jsme neco pres 23km, z toho velkou cast hlusim snehem. Nakonec, po kompletne protapane vesnic nachazime ubytovani az nahore na kopci v penzionu ktery vypada jak preneseny ze skotska. Platime 16 euro za osobu, bude to i se snidani :). Nalada je dobra, i kdyz sily uz nezbyly zadne. Nechavame tu bagly, jdeme do centra neco sezobnout. Pizza, kola, caj. V botach mame dnes sucho, coz je s podivem - cely den snehem, na silnici obcas i breckou. Paja je hodna koska - dnes ani nebrecela, i to skuhrani bylo velmi zridkave a omezene :)). Navic ma dobrou naladu, dela manaska a nechava mi kousek jeji pizzy ;). Neco pise do Palma, pak si jde radeji cist. Cte ted Heinleinovo "cizinec v cizi zemi" a chvali si to. Asi tu za chvilku usnem, jsme doslova urvani. Pisu par mailu na odeslani pozdeji. Jdem to zaplatit a hupky supky do pelechu. Cesta zpet je do kopce, sn
ezi, jsme groggy, ale nas pohani vidina kopelny a pelechu. Chvilku klabosime z hausemama a pak sprcha. Skoda jen, ze polstar i perina je z peri - sice uzasna, ale na moje karlinske alergie nic moc. Polstar zahazuju, uvidime. Ale myslime, ze budeme spat jak mrtvolky tak jako tak. Paja se vraci do pelechu, vzkazuje vsem ze bude mit modriny na boku od batohu. Do pelechu leze v erotickem pradle - sedive, dlouhe teple spodky. Na zitra abysme si natahli budika, snidane je v 9. Mozna jednou taky vyrazime vcas. Jdeme jeste cist. Ten Mark Twain ve starobyle nemcine jde ztuha - rozumim tak kazde desate slovo :(.

Tuesday, February 01, 2005

050201 - den osmnacty

Vstavani - eeee! Dnes je posledni den v cechach, zitra uz budeme dusat svyma mestskyma botkama germansky prach / snih. Dnesni ukoly jsou - sehnat mapy nemecka, koupit par rezervnich go kuponu jako sichrovku a asi se i dobre najist. V jednu se vykopavame z pelechu a pokoje. Jdeme nekam na snidani. Paja je velmi nestastna ze sveho noveho ucesu ;). Ja z toho mam docela srandu, prokoukla, vypada mladsi. Uz to ale neni ten stary dobry Beethoven ;(. Snidame v bufetu Na stare poste - cockova polevka a chlebicky. K tomu original malinovka z Kladna. S nami tu sedi nejaka cesky skoro nemluvici knezka lasky. Za chvili se k ni pripojuje blyskavy pan, zrejme jeji pasacek. Zvlastni, pozorovat tuhle dvojici. Vydavame se po zlute turisticke znacce do Alzbetina - to by melo byt nekde tesne u hranic s Reichem. Tam ma byt to Info s mapama. Snih je na hlavnich cestach protazen. Na spraveni chuti se po par metrech zastavujeme v baru "Nove ..." neco. Kaficko, zeleny cajik, jablecny juice. Venku ob
cas snezi. Resim s CSOB naprd ne/fungujici sluzbu Mobil24 - platba Petovi za procleni gps neprosla snad ani napotreti. Smsky se totiz nekde cestou ztraceji a do banky pry ani neprijdou. Pry se obcas da ocekavat reakcni doba az 24 hodin - na zpracovani platebniho prikazu!!?? Uz vim, z ceho je odvozen nazev - mobil 24 :(. Nechce se nam ven, nakonec se premahame a hopkame ty tri kilometry po cyklostezce az do cile. Lezeme do informacniho centra. Pani mluvi pouze nemecky. Pravda je, ze jsme omylem vlezli do germanie ;). Kupujeme mapy od Rudy pres Zweisel az po Regen (prvni) a od Regenu po Deggendorf. Tam pry je prodejna map. Chvilku si hrajeme s velkym modelem Sumavy a Bohmenwaldu. Mackame tlacitka, rozsveceji se diody oznacujici mesta, vesnice, vyhlidky, kopce, hranice rezervaci i prirodnich parku. Koukame na Klenci pod Cerchovem, Kvildu a spoustu dalsich tlacitek. Pani nam dava jednu mapu zadara. Jeste jdeme kouknout na nadrazi, Paja chce jet zpet do Rudy vlakem, jede nam to
za hodinu. Vyrazime za nemecka na hodinovou prochazku. Spousta penzionu. Vybirame ojra z bankomatu, neda vic nez 500. Do puntiku Sparkasse :(. Pomalu se vracime, zitra se sem vsak zase vratime (je to cestou). Na nadrazi si davame pomerancovou limonadu a kavu z automatu . Kourime a vlacek uz houka. Stoji tu jak ceska tak nemecka masinka. Pravda je, ze kazda vypada podstatne jinak. Ta nase ma fazonu z obdobi WWII, nemecka vypada jak novejsi vagon prazskeho metra (nemyslim tim vsak repasovany Mytiscinsky produkt!). V tom nasem (jizdenka za 14 pro oba :)) je ale teplicko! Okno se ovlada jakousi podivnou klikou koukajici z pod stolecku na obcerstveni. Vypada to, ze by se dala uzmout, ale poctive ji vracim zpatky. Jedeme sice kratce, avsak kouzelnou krajinou. Zasnezene, zalesnene kopecky, slunce prosvita tezkymi cernymi mraky, obcas vykoukne modre nebe, cista nedotknuta priroda. Diesel si to hrkoca do kopce a nam je fajn... Pekny vylet to byl. Vystupujeme z vlacku, jdeme za pakupk
ami. Pakupkujeme sisku salamu, chlebik, go kupony, cigara a par dobrot. Vydavame se do nasi oblibene internet kavarny, stahujeme navody na ovladani banky, go roamingu, ceniky za gprs roaming v germanii svycarsku francii a spanelsku, hledame penziony po ceste dal nemeckem. Palky za gprs jsou uchvatne, frekvence updatovani blogu se zda byt ohrozena ;(. Mailujeme co se da, pokousime se na blog poslat zkusebni mail s fotkou, vypada to, ze tam dorazil, obrazek se vsak neukaze ani po 5ti minutach - je tam jen prazdny ramecek. Posilame rezervaci do nejakeho penzionu, pochybuju ze nam to potvrdi, ale budiz. Aktivujeme si GO body (proc ne G-body??! chyba v marketingu produktu?), dobijime kredity a padame na veceri. Nakonec se rozhodujeme pro restauraci tam kde bydlime - prestoze ubytovani je cheap, tak tam vari kralovsky. Myslim ze nejlepe z cele Rudy - restaurace Slavia. Ja si davam svickovou, Paja nejaky ouchvatny rizek. Dobrota. Zeleny cajik. Dopisujeme dnesek, davame finance do
poradku. Paja, sponzor CZ casti vyletu vypocitava nasledujici: veskere nase naklady na cestu z Prahy do Zelezne Rudy jsou 87.192 Kc. Na tech 155 kilometru to opravdu neni malo. Je to presne 562,5 Kc na JEDEN kilometr. Myslim, ze takova vec by mohla aspirovat na batuzkarsky / budgetovy zapis do Guinessovy knihy rekordu. Kdyz si clovek uvedomi, ze jistou (a nemalou) cast noci jsme travili ve stanu ... Vlastne jsem zapomnel zapocitat novou GPS Garmin Vista C za cca 11.000Kc... ;). Mozna ze jsme mohli vyrazit nekam s Cedokem k mori. I kdyz pravda je, ze nase CK Chcipni je vskutku EXKLUZIVNI a poskytuje vskutku nevsedni komfort :)). Paja hraje Vexed, dopijime, na pokoji se budeme asi jeste chvili venovat mape, abysme nakonec neskoncili v kymsi proklamovanem cili - Pardubice ci Rokycany. Vypada to, ze se ani jeden z techto ptacku netrefil (i kdyz mozna lepsinerikat hop dokud nedopadneme...). Nalada vytecna, napeti pred odchodem za humna nasi vlasti. Lupnam do sebe na posilnenou c
itron s cukrem a padame na pokoj. Tam jeste odpocivame, studujeme nove nabyte mapy, ja krmim sve tamagochi Homera Simpsona, pujdu se koupat a spat. Uz je zase pulnoc :(. Jo, Paja vyprala jen sve spinave pradlo, jsem chudak :((

Velky bratr V-A-S sleduje.... ;-)

Monday, January 31, 2005

050131 - den sedmnacty

Prijemne probuzeni v teple postylce, bohuzel nekrestansky brzy - Paja jde k doktorovi doockovat (dokockovat) druhou vakcinu zloutenky. Vstavat v 9 hodin me zabije. Tezky zivot nezamestnaneho! Vytahuje me z pelechu nemilosrdne. Oblekame se, jdeme do te chumelenice. Doktorka u lekarny ma dovolenou, musime jit k druhe, nekam na druhou stranu mesta. Vracime se do centra, hledame orientacni plan mesta a zjistujeme, ze materska skolka kde sedi je tesne vedle naseho oblibeneho kafe Roklan. Jdeme do cekarny, je tu narvano - no jo, pondeli dopoledne. Je tu zajimava smesice lidi - vietnamec s dcerou, ocividni prazaci - manzele dle posledni mody s ditetem, cikanka s dvema detmi, my hopkari, jeden snowboardak, mistni pani, babicka s vnukem, jedna sneda pani s dcerou (indka?). Zajimavy mix. Je tu plna cekarna, postupne prichazeji dalsi, mnozi to vzdavaji pri pohledu na ten naval. My sedime, cekame. Nakonec na Paju dojde rada, po chvilce od doktorky vyleza, v ruce recept, musime zpet na dr
uhou stranu mesta do lekarny, vratit se mame az v pul druhe na injektaz. No nic, jeste se asi projdem. Cestou se stavujeme v info centru, shanime mapy nemecka - od hranic az k Mnichovu (mam pocit, ze tuhle streku pujdeme naslepo). Samozrejme tu zadne nemaji. Nase oblibena pani nas odkazuje na druhe infocentrum na nadrazi. V lekarne kupuje Paja za litr narkotika a mirime si to na snidani do Roklanu. Mame domaci vetrniky (Paja si pochrochtava blahem) a caje. Cteme mistni tisk a bastime. Pak frr ... Paja mizi k felcarum, ja si ctu vesele dal. Vola Lenca, chvili klabosime. Nahlasuje chybu na blogu - pokazde kdyz posleme novy prispevek tak nedojde k procesu "republishingu" a linky na starsi stranky nejsou korektne updatovane. Vysledkem je, ze se ted nelze dostat na starsi clanky nez "den osmy". Mrknu na to, staci jen zmackout par tlacitek a je to opravene - nicmene casem se ta chybka objevi znovu. Mozna napisu supportu na bloggeru - treba je neco napadne. Po chvilce se Paja vraci
, vyrazime do kadernictvi (alebrz se nechat ostrihat). Chumelenice jak cert, spatne odhadujeme cestu, koncime se snehem v botach. Neda se ani koukat na cestu jak to chumeli - jeden ma hned plne oci snehu. Pry ma dnes napadnout az pul metru noveho. Clovek by tomu i veril, kdyz to tak vidi. No, jedina kadernice ktera si na nas udelala cas je mlada prijemna holcina z Klatov. Nejdriv zkracuje vlasky mne, pak si bere na paskal Paju. Ta si vybrala vzor v nejakem modnim casopisu - krasnou kocicku s cervenymi vlasky. To se ji na hlave rozhodne neobjevuje, ale .... alespon JSME SI TU DOBRE POKECALI ;). Myslim, ze z toho je Paja trosku nestastna. No, jdeme kolem nadrazi, pry tu melo byt to druhe info, bohuzel je ale az na pristi stanici - 3 km daleko. Tam to nedotahneme. Mizime na obidek do nejake mistni jidelny, docela se nacpavame. Nabirame kalorie na tu siberii. Mirime do inet kavarny na caje. (Jak tak pisu, tak se mi vybavuji ruzne dalsi kousky dne, neumim je vsak presneji zaradit
- treba jsme jeste byli v nejakem dalsim kadernictvi kde bylo zavreno, nekde jsme pili kavu, ozvala se pani z Fedexu, ze GPS je proclena a kam ze mi ji maji dovezt, doplatek za clo a dph je jen 2500Kc! ... to je ta ma derava hlavicka). V inet kavarne zasedame ke komplu, resim nemecko-anglicky slovnik a par blbosti pro psiona. Zaroven pro Paju do Palma stahujeme nejaky komunikator, abysme si mohli pres irdu posilat knizky. Chvilku se s tim lopotim, nakonec vsechno KUPODIVU zacne fungovat. Ma to vsak jeden hacek - Palm OS je D***L - obdrzeny soubor nelze ulozit jinak nez v HEXa podobe ;)). To si asi Paja moc nepocte. Frantisku K. - prosim, doporuc nam nejaky inteligentni program, ktery zvlada pres infra port ZMODEM ci alespon YMODEM protokol. To je fakt bida!! Nakonec okukujem na www.jarmark.cz prodeje Psionu - je tu jeden Ericsson 218 za 2000,- coz je rozumna cena - koupili bysme ho Paje, mohla by pak psat bez problemu za pochodu. Myslim ze jsem zaujaty, ale Palm OS je fakt
des bes (vyjma HotSyncu a rezimu kdy to clovek s sebou noci z kancelare na schuzky jako mozkovou extenzi)! Chudak Paja, co jsem ji to provedl ;)).... Ted dorazila Paja s vypranym pradlem a doplnuje chybejici informace v mem mozku - z lekarny jsme sli na hambrugr (mountain burger), do OC koupit mi kartacek na zuby, k jedne tamni kadernici jez mela od 12ti a tak jsme sli docasne pockat do kavarny Laka (hnus krhus) na kafe, kam mi volala baba z FedExu o uspesnem procleni gps, pote jsme klabosili s Petou o tom, jak prevzit GPS, pozdeji zpet ke kadernici jez nas zdvorila odmitla s tim, ze ma naobjednano kus za kusem az do konce tydne kazdy den dlouhou do noci, nasledne jsme se pres mestske Info (jiz drive zminovane) vydali na nadrazi kde nic nebylo a plynule pokracujice se vratili do kafe Roklan a dale jiz viz predchozi slova a chaos. BTW - KDO POCHOPIL NEKOLIK POSLEDNICH VET A VUBEC CELY DOSAVADNI DNESNI ZAPISEK A JE SCHOPEN CASOVE REKONSTRUKCE POPISOVANEHO DEJE JE KING A MUZE S
I BYT JIST SVYM IQ. Pokracovani inet kavarny - je tu jen jeden kompl,ale zase bezplatne. Lijeme si caje do hrdelek, kavicky, mangovy juice. Pak si odsedavame od komplu, uvolnujeme misto i jinym. Hrajeme karty, telfonujeme s Petou, ja neuspesne odesilam prikaz pres sluzbu MOBIL24 (dosud jsem zaregistroval jen 50% spolehlivost - nemohu doporucovat a trosku se toho bojim - v cizine jsme na to chteli spolehat!! - sms je bankou prijata jen obcas, bezne se nekde ztrati a nikam nedorazi). Volame chlapikovi z Jarmarku co nabizi Psiona, nelze se mu dovolat. Hrajeme karty a to mi nebude nikdo verit - ta C***A srovnava skore a vede na 398:401 (i kdyz je pravdou, ze mi zapocetla 5 trestnych bodu za chrapani). Brani se tim, ze protoze vidi hur nez ja, nebylo spravedlive aby prohrala 5 bodu za pozdni lokalizaci prvniho lyzarskeho vleku. Dnes vsak vyhlasuji bonusovy a samozrejme absolutne unfair bonus - celych deseti trestnych bodu - tomu, jez prvni vyrkne nasledujici, ci obdobnou vetu: "M
NE JE ZIMA" - jojo, to bude vylet potichu. Honza posila slovniky na ftp, pokousim se bezuspesne stahnout pres GPRS, koukame na doporucene teplomery a pak balime, hrneme si to zavejejmi do pelechu. Ja ctu Marka Twaina v germanstine, Paja cte E.S.Gardnerovic dilko "abyste neumrel smichy". Dopisuje dnesek, davame ho po jejim navratu z koupelny dohromady spolecne, jelikoz ackoliv se dnes nic nestalo, tak uchovani spravne casove posloupnosti jednotlivych mini-deju vyzaduje naproste soustredeni a koncentraci. Myslim, ze mam zadreny mozek. Dnesni zapisek bysem chcel venovat Lence Cestinarce, prosim o opravu chrupic. Pujdu se take koupat, ackoliv vas to asi moc nezajima. Jdu odeslat tento lingvisticky klenot a krasne se do sprchy naparit. Papa!

050129 - den patnacty

Rano se probouzime, stehujeme se do Slavie, vyrazime na obhlidku - shanime po meste doktora a kadernictvi. Oba maji o vikendu zavreno, dozvidame se v lekarne. Nicmene vakcina proti zloutence je na sklade, staci v pondeli zajit k doktorovi pro predpis. Nachazime internet kavarnu a samosku. Vyrazime na snidani na harlekyna a kakao do Roklan cafe, cteme si, koukame tam na docela pekne akvarium. Pak jdeme nakoupit na obed a veceri. Rohliky, neco na ne, mleko, mangovy a jablecny juice. Nesu to na pokoj, Paja plati za ubytovani az do 2.2.05. Delame mraky jednohubek a precpavame se jako prasata. Valime se na pokoji, cteme, pospavame, relaxujeme. Pak se probouzime, jdeme dolu do baru na caje a kourit. Pak Paja neco pere, ja macham a zdimam jeji mikinu. Jdu spat az kolem druhe rano, zacetl jsem se do Wellse.

050130 - den sestnacty

Vstavam az v pul treti odpoledne, beru si cteni a valim se v pelechu. Pak si jdeme cist do baru dolu, pribirame k tomu kafe a salat. Pote se odebirame do internetove kavarny na dalsi kavu. Stahujeme prvni nemecke knizky, hledame nejaky free zip manager pro Palma. Knizky upravujeme do txt, posilame si je do mailu a stahujeme pres gprs. Nemaji tu infra port a Paja si nevzala kabel s mp3 prehravacem (ten se da pouzit jako zapisovacka na sd kartu). Koukam na ty knizky, sehnali jsme jen zakladni klasiku a mnohdy jen ukazky z nich. Inet kafe je tu kupodivu zadarmo (i kdyz maji jen jeden kompl) ke konzumaci na baru. Sedime tam asi 5 hodin. Pak se zvedame, jdeme jeste do mistniho sport baru. Koukame na extreme sporty na snehu a davame si hnusnou pizzu. Je spousta hodin (0:38), dopisuju a jdu spat. Jo, Panasonic 2400mAh tentokrat dodaly jen 1750mAh - to je bida ;(.
TOPlist