Zprava - GSM InfoText eMAILserver

AFRIKA Stastne jsme sem dorazili, zijeme, vse je tu v pohode a v klidu. GPRS
nefunkcni, aktualizace bude pomala. Konec gsm za 14dni

051024 - posledni zapis z evropy

051024 - Cabo de Gata

Probouzime se na plazi kolem doby vychodu slunce a polehavame az do deviti. Snidame jogurty, cistime si zuby a vyrazime. Pres noc nam opadala velka vetsina nove prilepenych zaclonek, vlastne jen ty ktere jsme prilepili malymi kousky sucheho zipu (anzto nam dochazela nase tesco zasoba). Musime nekde jeste pred afrikou koupit dalsi. Jsem z te afriky pekne vyklepany. To je snad poprve co jedu nekam a vim dopredu ze to tam ma byt mizerie. O albanii ani pakistanu clovek dopredu nic nevedel a tak to bral jak to prislo. Afrika je ale pro me neco jineho, takove strasidlo. Uvidime, snad to nebude tak hrozne. Drapeme se kamenitou cestickou na asfaltku, do strmych serpentin na dvojku a pres nekolik puebos blancos (napadne pripominaji recke vesnicky na ostrovech) mirime na Almerii. Vsude kolem spousta zastresenych skleniku. Kazdy sam o sobe je velky a vsechny ty strechy dohromady vypadaji jak jezera nebo letiste. Vypada to na evropsky zdroj rajcat. Krasna andalusie! Hory, kopce, porostle
suchou travou, jinak ani N (s hackem). Cesta ubiha vesele, Kacenka si vrka, vetsinou jedeme po dalnici. Kolem obeda zastavujeme v Malaze na posledni nakup pred afrikou - shopping park. V planetakovi jsme vycetli neco malo o dres kodu a tak si porizujeme kazdy kosili s dlouhym rukavem a Paje kupujeme dlouhe kalhoty (ty jeji chodici s odepinacima nohavicema se uz pomalu odporoucivaji do vecnych lovist a jsou plne der), suchy zip, toaletni papir, nechavame se udelat pasove fotky (na viza do jednotlivych zemi - uz dalsi Mauretanie chce 2 fotky - kazdy jich mame ted 12ks), moskytiertu (kam jsme dali hlavu pri odjezdu?), baterku do teplomeru, jar, repelent a patatas fritas na zobani do auta. Mame skoro vse co jsme chteli, snad uz jen knoty na zalepovani der v pneumatikach a nejakou zasobu oleje do motoru - to ale poridime az nekde na pumpe. Vyrazime dal, u dalnice objevujeme stanek kde se prodavaji listky na africky trajekt. Jdeme se na zkousku optat a cena je podstatne vyssi nez
jsme cekali (zjistovali na netu) - 140e za auto (dodavku), 24e za osobu. Zkusime se jeste radeji preptat v pristavu, vypada to ze nas nesidi ale jeden nikdy nevi. Poslednich 50km do Algeciras je jizda pekny psycho, dvouprouda silnice a porad se na ni napojuje spousta malych silnicek, auta se rozjizdeji z vedlejsich na stopkach a tak jim chvili trva nez naberou rychlost. Silny provoz k tomu a mam vystarano o zabavu. Paja navic na chvili usina ;-)!! Projizdime kolem Gibraltaru, je opet v mracich. Konecne pristav, algeciras je nepekne mesto obklopene nejakymi fabrikami, parkujeme, jdeme zjistovat ceny, hned se na nas lepi hustleri (uz to zacina, co teprve za vodou!) ale zkusene se jich zbavujeme. Je jich tu docela dost. Prijemna pani v kancelari jedne z asi 20ti spolecnosti nam vysvetluje ze ceny jsou jiz jednotne a ze je jedno kde si listek koupime. Hmm.. cenu tedy asi nestahneme. Stejne chceme odjizdet az zitra, cesta pres vodu pry trva 3 hodiny a chceme tam dorazit za svetl
a a jeste natolik brzy abysme stihli zmizet z te nejhorsi hranicni zony. Vracime se k autu, zdvorile odmitame dalsi nabidky na informace a listky. Na parkovisti tu stoji par aut co miri do afriky. Jedni francouzi maji krasne nablyskany bily offroad, velky gps panel na palubce, na strese rezervy a kanystry ;). Kamosi, ale asi jina trida. Nase Kacenka vedle toho jejich nabliskance pusobi hodne chude, ale koneckoncu to jsme vlastne chteli ;). Balime, jedeme hledat nejaky nocleh pobliz. Jedeme radeji dal po smeru cesty, na Cadiz, zpet k Gibraltaru je to hodne civilizovane a misto by se asi hledalo hur. Napodruhe na nejblizsim kopci najdeme docela pekny flicek a bivakujeme. Jdeme dolepovat zavesy, trosku zreorganizovat bagaz a neco pojist. Zapada slunce (nadherne, vcetne vetrnych elektraren na obzoru) a zacina byt chladno. Moskytieru dnes veset nebudeme, davame jen sitku (nase vyroba) do otevreneho okynka. Zalezame na nove potazenou postel prosteradlem (prekvapive derave, nicmene
promptne zalepene Datart paskou). Nekde tu steka pes, Paja cte pruvodce, lezime v Kacence, ja pisu. Vypada to ze si rano privstaneme, nalodime se, (pozor, musim kontrolovat a asi i dolevat olej, dalsi 1000km za nami!), preplujeme do afriky (pojedeme asi do Ceuty) a zkusime dorazit do mesta Fes v Maroku kde asi zkusime zakempovat a pripadne vytahat nejaka africka moudra z pripadnych dalsich kemparu naseho razeni. Trosku mi dela starost nas nedostatek dolaru - doufame vsak ze afrika jiz stihnula prejit na euro jako na druhou, polooficialni menu. Jdu mailovat a pak asi jeste asi chvilku cist. Jdu mailovat a pak asi jeste asi chvilku cist. Priste pokracujeme v deniku az v africe. Odesilani na blog jeste budeme muset prozkoumat, ani nevime kde maji gsm, kde ma eurotel roaming a kde maji navic gprs ;).

051023 - z plaze v parku Kocici mys

051023 - Costa dorada

Rano vidim slunicko prolezat mezi morem a mraky, pomalu vstavame. Jelikoz nas ceka par dni bez koupele tak jeste radi mirime do sprchy. Nemka od vedle nam nabizi kavu, nemame chut se druzit a tak odmitame. Prijemna koupel po ranu potesi. Na snidani nemame chut, sypeme si krupaky do misky mezi sedacky a vyrazime dal na jih. Smer Valencie. Chceme prespavat nekde u narodniho parku Cabo de Gata (kocici mys). Sypeme si to po N340, pak nas to zavadi na neplacenou dalnici, jede to tam podstatne rychleji. Kolem obeda zastavujeme na kontrolu oleje. Po tisici km dolevam asi pul litru, to docela ujde. O kus dal pak jeste stavime na kafe a zachod. Chceme zacit hledat nocleziste jeste za svetla. Bereme benzin za 1.02eur. Provoz ridne. Prijizdime do Andalusie. Kvalita silnic klesa. Za Valencii objevujeme ukazatele na narodni park a odbocujeme k mori. Propletame se mesicni krajinou kde roste jen suha trava po uboci hor a kopcu. Nikde zadne staveni. Prijizdime k mori, vesnicka. Jedeme kolem
majaku, chvili klickujeme, nakonec to zapichujeme u kempu na plazi. Malinky off-road. Prochazka kolem more, odpocinek na skalach, v dalce vidime tankery miricim kolem gibraltaru do atlantiku a pak nekam dal. Vecer pak travime lepenim zaclonek na suche zipy do oken Kacenky. Nedrzi to uplne tak jak bysme si predstavovali. Tesa paska nedrzi bud na suchem zipu nebo na calouneni. Dolepujeme to za tmy a to co opada zitra nejak doresime. Varime veceri - bagetu s jamon serrano, k tomu salat s francouzskou zalivkou, zapijime mixem vina s colou. Dojidame v noci za tmy. Kourime, cistime si po tme zuby a lezeme do pelechu. Je tu docela teplo, dnes pres den jsme se uz pekne v aute zapotili. Od vcerejska uz mame kratasy a sandaly. V pelechu pisu, Paja hraje solitaire. Mauro poslal mail, odpovida na dotaz jestli nakonec jel do te afriky. Jsme zvedavi, radi bysme ho pripadne navstivili. Pujdeme chrupkat. Eurotel mi dnes poslal ucet za nejakou Premium sms kterou jsem nikam neposilal. Vyuctov
ani naprd. Taky jsme dnes zrusili go data nonstop, na roaming se nevztahuji ;-). Tohle je nase predposledni noc v evrope. Zitra prespime nekde u Algeciras a pozitri uz budeme asi spat v africe!