050303 - ctvrtek, den ctyricatyosmy

Tak karimatku jsme nejak nezvladli. Asi ji i s postou nechame na Sevillu, tam to bude potreba opravdu doresit. Snidame mleko s piskotama, koupeme se. Dole u majitelu platim posledni den a vyzvedavam si pas. Vyrazime smerem k Alhambre - jdeme mrknout na vyhlidku a Albacin. Pajdame malinkyma ulickama, je tu to moc pekne. Nejdriv se drapeme na kopec naproti, v baru si davame vymackane pomerance a pak pokracujeme az k hradbam - tam chvilku pozorujeme archeology, jak se hrabou v zemi. Schazime na vyhlidku, poslouchame chlapika jak drnka na kytaru pro turisty. Docela mu to jde. Schazime zpet do ulic, v jednom z baru se upichujeme, davam si 2 dcl piva, Paja kolu a neco k jidlu. Tapas jsou tu k vyberu asi z 25ti polozek. Nakonec dostavame kazdy jednu porci tapas zadarmo. Jsou dobre, takze vybiram jeste nejake vetsi porce, omylem objednavam 3 velka jidla. Mame kuskus, spenat se syrem a zapekane brambory s cesnekem. Nacpavame si terichy k prasknuti. Je kolem druhe, bar se vyprazdnuje,
vypada to ze zaviraji az do vecera. Zvedame se, jdeme do prvniho netkafe, stahnout waypointy pro nasi dalsi cestu - Via Plata (www.viaplata.org) a upgradovat firmware v gps. Waypointy na adrese www.everest.es/rutaplata jdou sice stahnout, clovek ale musi nejdrive odpovedet na jednu otazku (kdy byla zapocata stavba jednoho kostelu na ceste). Bohuzel se nam nedari najit na webu odpoved a tak je nemuzeme stahnout. Nepovedlo by se nekomu z vas zjistit spravnou odpoved a stahnout ten soubor? Myslim, ze by nam to hodne pomohlo. Firmware nakonec neupdatujeme, nejsme si jisti o co vsechno clovek pri upgradu prijde. Hmm... takze to byla uplne zbytecna navsteva na internetu. Pajdame smerem k hotelu, stavujeme se jeste v jazzove kavarne, pijeme kavu a cteme si. Pisu neco pro Alzheimer, jedna vec by nemusela byt uplne spatna. Mozna poslu Petovi i jednu starsi - Los Angeles. Prichazeji vlny mladeze, nastesti zase brzy odchazeji. Jdeme dal az kdyz uz Paje skoro dojdou baterky v placce. Jd
eme do pelechu, pokusime se dat do poradku karimatku. V koupelne neni misto na to, abysme ji nafoukli pod sprchou, tak ji pokladame na zem u postele a roztirame po ni rukama vodu. Dlouho hledame kudy to vlastne uchazi. Nakonec nachazime asi 30 mrnavych direk - ocividne jsme ji pri nafukovani napichli na nejaky kaktus. Mame depku - super karimatka a je na odpis. Tak velkou oblast nezazaplatujeme. Nakonec nas napada, ze bysme ty male dirky mohli zkusit postupne zakapavat lepidlem. A to jsme na ni davali takovy pozor! Asi se nam to povedlo propichat tu druhou noc ve spanelsku, jak nas po ranu probudil bagr. Dirky jsou na horni strane, zhruba pod hlavou - to ukazuje na propichnuti pri nafukovani - ventilek je na druhe strane. Cteme si, Paja je nestastna - nejdou ji kosticky a pak je dohrava. Nastesti nachazi jeste dalsi levely, ale i ty dohrava skoro dokonce. Pokud by nekdo nasel dalsi dily ke hre Vexed - hodte je prosim Paje do mailu. Cucime chvili na televizi, v pocasi rikaji
ze bude osklive az do nedele. Dest a dest. Ach jo. Jdeme chrupkat. Paja je koblizek bez marmelady.

050302 - streda, den ctyricatysedmy

Vstaveme snad poprve za cely vylet v 10. Jeste usiname, spime az do 12ti. Paja musi odpocivat po divokem vecirku. Mame spousty povinnosti - zalepit karimatku, koupit mi sandaly (otazka je, zda-li to neni trosku predcasne vzhledem k tomu, ze po celem spanelsku zacina snezit) a vysypat fotaky na nase ftp. Bloudime mestem po hlavnich ulicich, je tu spousta obchodu s botickama, nikde vsak sandaly nemaji - pry tak za mesic. Kupujeme si croissanty a kakao, jdem si to snist na lavicku. Vykukuje slunicko, byt jen sporadicky - alespon ze nesnezi. Mizera vitr mi ten muj cmajzne a hazi ho na zem - mam po snidani. Ve meste je dost inet kavaren, do jedne zapadame. Dovoluji nam pripojit fotak na usb, chvilku resime pristup na ftp (maji ho blokovany), pijeme kolu a sypeme tech nasich 550 mb do prahy. Piseme mail Petovi, at neco z toho vybere a nasype na blog. Nastesti maji super rychly inet, takze za 2 hodky je vsechno odeslano. Mezitim koukame na Standuv boj. Pocitam, ze to zase prezije :(
. Paja mysli ze ne. Uvidime. Cteme chvilku idnes, pravo a blesk. Nic zajimaveho. Pijeme kolu, kourime. Platime, omylem jsme si nasli snad nejdrazsi kavarnu ve meste. Jdeme hledat dal botky. Vsude maji jen fesacke, coz neni nic pro me. Kupujeme Paje banan pro zklidneni toho jejiho bouriciho briska. Okukujeme taky knihkupectvi, nakonec nachazime to co hledame - popis svatojakubske cesty. Bohuzel to neni ta ze Sevilly ale zacina az o 200km vic na severu. Hmm... uvidime, az se dostaneme do Sevilly, tam ma byt nejaka kancelar pratel tehle cesty - treba budou mit jeste nejake lepsi knizky. Pred knihkupectvim si Paja (snad) uz naposledy ublinkne na chodnik. Vyrazime jeste k cinakum na veceri, ale ta je nic moc. Pak rychle nakup na zitrejsi snidani a do pelechu. Dame si nightlife na pokoji. Poustime telku, koukame na snehove kalamity po spanelsku - spousta znicene urody oliv, neprujezdne silnice, nejake vesnice maji snih poprve po 20ti letech. No jo, Paja Kalamita - v italii pri jej
i minule navsteve vypadla elektrina v cele zemi, na Staromaku spadnul vanocni stromecek a ted - ve spanelsku snezi! Jak ta to jen dela? Lezi v pelechu, cte si a vypada spokojene. Pocasi hlasi zlepseni az na sobotu - to bysme meli byt but v Ronde nebo v Antequere. Do Alpujary asi nevyrazime, dnes jsme koukali na zpravy a je kvuli snehu nepruchozi. Pujdeme porubat tu karimatku a spinkat.

050301 - utery, den ctyricatysesty

Rano je venku zasnezeno! Snidane v hostelu typicky hnusna. Balime, stehujeme se. Je to asi 2 km smerem k centru. Vlastne uplne v centru. Platime na 2 dny, pak jeste doplatime 3ti. Je to tu mile a prijemne. Nechavame si veci na pokoji a rovnou vyrazime na Alhambru. bloudime smerem do kopce. Stavujeme se jeste na caj v malem baru cestou, je na muj vkus moc maly a plny. U vchodu do arealu kupujeme par map narodnich parku. Za 10 euro na osobu smime dovnitr. Zasnezena Alhambra je asi rarita, nicmene to je presne to co pred sebou vidime. Pokoukame a pofotime. Hyckam si svuj novy fotak. Nejdrive Palac Nazquir, zahrady okolo, pak opevneni Alcazaba. Jsme zmrzli jako dva rampousi. Sierra Nevada neni pro mraky videt. Koncime prohlidkou palacu a zahrad Generalife. Maji to tu moc pekne. Arabove meli asi spoustu casu a zrucnych zdobicu. Pekne fontanky a fresky. Nase prvni kultruni pamatka na ceste za nami :). Jsme upajdani, klesame dolu. Nejdriv smerem k Albacinu, stare arabske ctvrti. Mam
e hlad, hledame prijemny bar. Nic moc, tak se otacime zpet do centra. Objevujeme se u mistni megaticke katedraly. Spousty lidi, turistu mene nez v Praze. Hledame jidlo. Vsude zavreno, respektive nikde nevari. Nakonec se omylem upichujeme v jednom fondue baru. Ceny 30 euro za porci, davame si polevky a kafe. Jsou ocividne z pytliku, hnusne. Balime, hledame jidlo dal. Zapichujeme to v kavarne s vlackem. Je to vlakova kolej zavesena pod stropem kolem cele mistnosti. Vlak nam jezdi nad hlavou. Cteme si, davame si alespon bagetu a cerstve vymackanou pomerancovou stavu. Pak uz mirime domu do pelechu, trosku se ohrat. Lezeme do postele, na Paju prichazi polevka - zvraci, ma prujem, v posteli se neohreje. Zimnice. Snazim se ji zahrat, ale bezvysledne. Tak to jde az do pozdnich nocnich hodin, vypada holka spatne. Nakonec se nam povede usnout. Snad uz to mame za sebou, usiname.

050228 - pondeli, den ctyricatypaty

K snidani je stejny blaf jako vcera. Klabosime s nejakym anglanem okolo 60ti let, ztratila se mu zavazadla pri priletu do Malagy. Je to asi nestarsi osoba v hostelu jakou jsme kdy potkali. Potvrzuje, ze do Malagy nema cennu jezdit, Ronda je pry fajn. Vyrazime do mesta, dnes budou mit kramy otevreno - mohl bych tedy dostat darek - fotak. V prvnim obchode ho za 269 liber kupujeme. Minolta Z5. K tomu 512 mega kartu a o kousek dal i pouzdro. Prsi jako z konve, nakupujeme v nepromokavem skafandru. Fouka silny vitr, voda leta i vodorovne. Mam radost z fotaku. Vracime se k hostelu, kourime, zkousim ovladani. Ten zoom je super - 420tka. Pak jeste chvilku klabosime s anglanem, vyzvedavame bagly a vyrazime do toho lijaku. Vypada to jak tropicky dest. Jdeme pesky zpet pres mesto, letiste az na hranice. Vsude potoky vody. Lidem to trha destniky z rukou a tak jsou plne ulice polamanych zdechlin. Paja je v relativnim suchu, me se nejak zahadne dostala voda do boty - asi jsem si nabral v ne
jakem potoku jez se vali pres cestu. Cvachtam. Na hranicich nas chlapik odmavne, nastesti nemusime vytahovat pas. Uz bych ho pak asi nikdy nerozlepil. Takze zase ve spanelsku!
Spain
Destem se brodime k autobusovemu nadrazi. Nastesti je par set metru od hranic. Nas plan odjet do Rondy troskota na mistnich spojich - Granada, Seville. Volime Granadu, bus jede za hodinu a trictvrte. Na vlakove nadrazi to nechceme zkouset - bloudeni v tomhle pocasi neni zadna zabava. Lezeme do kavarny, voda z nas tece jak z vodnika na hrazi. Cteme si, trpelive cekame. Pak sup do busu (trosku dlouhy bus) a hura do Granady - tam snad bude pocasi trosku lepsi. Gibraltar je v mracich, na pobrezi vlny jako cert, autobus musi jet jinudy - cesta je pry zaplavena. Sedime ve predu, meli bysme dobry vyhled nebyt toho, ze predni sklo je komplet zamlzene. Ridic si ho pro sebe otira papirovym kapesnikem. Stavi to v kazde vesnici, pristupuji dalsi lide. Jednou nekdo pripomnel ridicovi, ze nezastavil v jedne vesnici, takze se na dalnici otaci a jede zpet vysadit tu jednu pani. Konecne Granada! Prsi tu jen o trosku mene nez na Gibraltaru. Ach jo! Z nadrazi mirime dle gps do hostelu. Polamany
ch destniku je po zemi uplne stejne. Hostel je jen 2 km od nadrazi, misto je, ale protoze jsme starsi nez 26 tak mame vyssi cenu. Diskriminace starych! Co to je za moresy? Platime, uvidime zitra. Na pokoji sprcha, 2 luzak. Neni spatny. Vyrazime na nocni prochazku mestem. Je tu zivo, vsude otevrene bary, i prestoze je uz 11 vecer. V jednom se zastavujeme, dostavame kralovske porce - ocividne mistnacky bar. Precpavame se, pijeme sangrii. Pak jeste prochazka smerem k centru. Preptavame se na ceny v hotylkach - hostalech. Ocividne to vypada, ze jsou i levnejsi podniky nez nas hostel. Bereme si jednu vizitku, zitra se sem prestehujeme. S destem zacina padat i snih! Jeste aby za nama dobehnulo to pocasi z nemecka!! Jdeme chrupkat, ja jeste provadim generalni ocistu. Chvilku cist a spat jdeme kolem pul druhe rano.

050227 - nedele, den ctyricatyctvrty

Vstavame na snidani, stihame ji tak tak. I kdyz pravda, mozna jsme si ji mohli odpustit - byla prachchuda. Po snidani lezeme jeste do pelechu, ja chrupkam, Paja to proklada ctenim. Mela sen, ze se dusi pod ledem, ja zase o tom, ze je tehotna s Petou. Kolem druhe se probouzime a jdeme na autobus. Ma jet za 6 minut, interval je 30. Prsi jak z konve, skala (gibraltar) je v mracich. Bus nejede a nejede. Nakonec ma zpozdeni 45 minut. Kupujeme denni listek pro oba za 3 libry. Jedeme na Europa point, coz ma byt nejjiznejsi misto evropy (ci je to snad Cadiz?) a odtamtud ma byt videt az do afriky. My vidime kulove, anzto prsi a jsou mraky. Koukame na bourici more a kryjeme se pred tristi co prileta z more. Z te vysky to vypada docela dramaticky. Stihame bus zpatky, klabosim s ridicem, dela nam guided tour, pak presedame z linky 3 na linku 4 a jedeme na obhlidku jinudy. Na konecne vysedame, jdeme se kouknout na more a na 100 tunove delo co nikdy nestrilelo. Vypada jak z verneovek - mys
lim ze z Oceloveho mesta :). Pak sedam na bus a jedeme kouknout na vychodni plaze. Paja dnes zlobi a to je dobre - je videt ze ozila. Zase vystrkuje tykadla ;). Na druhe konecne bus na 15 minut stavi, jdeme kouknout na tunel krz gibraltar. V dalce vidime svetlo. Nahoru na skalu s vyhlidkou dnes nema cenu se plahocit - je to v mracich. Pres plaze se vali vlny az k barakum. Prsi. Trada zpet. Do hospody na jidlo, uz mame hlad. Zase do irish townu - tentokrat do Clipperu na chilli con carne. V bedne bezi fotbal, koukam jak to jde Barosovi v Chelsea (nic moc, prohrali zrovna nejaky cup - mj. to myslim je druha porazka za par dni - minule to proparili s Barcelonou v jinem cupu). Piseme mail Petovi k pozdejsimu odeslani. Mirime do net kavarny, hledame smer dalsi cesty. Svatojakubska cesta, cykolstezky, vias verdes (zrusene zeleznice predelane na cyklostezky). Nakonec nachazime jednu poutni cestu - vede ze Sevilly do Santiaga de Compostela. Tou se dostaneme az na sever spanelska. Op
isujeme zakladni itinerar. Vias verdes jsou super napad, ale bohuzel se jedna vzdy jen o relativne kratke a nepropojene useky. Cyklostezky neexistuji a nebo je neumime najit. Pocasi vypada mizerne - ma nadale prset, teploty klesaji. A to neni dobre na pesi vylety. Takze to jeste produmame. Z kavarny jdeme konecne doplatit penize za hostel (60gbp) a pujcit si redukci na dobiti telefonu. Chvilu klabosime s majitelem, on by cestu do Santiaga chtel jit taky, ale ne ze Sevilly, ale z nejakeho mesta na severu. Pak jeste bereme z pokoje mapy a mirime do hospody na pivaka, studovat mapy a kout plany. Vypada to, ze busem ci vlakem poskaceme po nasledujicich mestech: Ronda, Antequera, Cordoba, Granada, Malaga a Seville. Odtamtud pak peskobusem na sever. Pak mozna chvilku to Portugalsko - je to lakave. Pak se jeste dobrovolne necham ozulit v kartach a s nasazenou kapucou se brodime potoky a privalem deste do hostelu. Generalni ocista a hura do pelechu. Dopisuju dnesek, posleme maily a
pak uz jen cist a spat. Zitra mrkneme na fotaky, Z5 jsme v jednom krame v centu videli bez cenovky ve vyloze.

050224 - ctvrtek, den ctyricatyprvni

Vstavame pozdeji, balime, batohy na zada a trada! V baru na rohu si davame prvni kavu a cigarko. Pajdame mesteckem do kopce, hledame informace o parku. Cesta nas vede uplne nahoru na skalu ke kostelu. Alespon si to tu pekne prohlidneme. Alcala je prastare mestecko v Andalusii. Klikatyma ulickama se nakonec vydrapeme az na vrcholek. Chvili tu hledame informace, pak se poptavam nejake pani. Ukazuje na zavrene dvere jednoho domu. Pak nam radi se optat na radnici vedle. V prizemi je otevreno ale nikdo tu neni. Je tu nekolik ruznych brozur o parku ale zadna nema poradnou mapu. Vypada to, ze parkem smerem na gibraltar vede jen jedna cesta - silnice A381 - no, snad najdeme nejake turisticke stezky cestou. Zvedame se, jdeme nakoupit jidlo na dva dny. Pak na lavicce s krasnym vyhledem na okolni hory snidame. Balime jidlo, vyrazime k silnici. Po par kilometrech se z ni ale vyklube fungl nova dalnice. Podle nejakych znameni usuzujeme, ze ji postavili loni. U benzinky kupujeme mapu 1:400
tis. Na ni to vypada, ze tu neni nic nez dalnice. Depka. Spanelsko je fakt piklou. Objevujeme nejakou silnici vedle dalnice - stara nepouzivana cesta co tu byla pred dalnici. Vyrazime po ni. Provoz nulovy, jeji jedina nevyhoda je to, ze vede kousek od dalnice. Pajdame, dnes jsme to chteli brzy zapichnout, je treti den pochodu. Meli bysme odpocivat. Vsude tu jsou ale typicke ploty z ostnateho dratu a za nim dobytek - to dava nulovou moznost kempovani. Vedro, jdu jen v tricku. Kazdou chvili odpocivame, v Nemecku jsme asi pekelne zleniveli. Paja jde na zachod, ale az po kotniky zapadne do blata s piskem. Je hodne nestastna. Nachazime napojeni tehle tzv "servisni cesty" na dalnici. Je tu i most. Zkousime prejit na druhou stranu, do Gibraltaru to pesky neni moc vabne - takhle vedle dalnice. Zadna stezka parkem - jen cesty pres zadrtovane soukrome pozemky. Pokusime se neco zastavit, odjet nekam pryc. Bohuzel, nulovy trafik na nasi ceste znamena take nulovy trafik najezdu na dalnic
i. Nic jineho sem nevede. Stojime, za nami krasne jezero, okolo hory, v dalce na skale nejaka observator. Pomalu se stmiva. Vecerime neco malo ze vcerejsiho nakupu. Kdyz clovek sedi na batohu tak mu je za chvilku zima. Sledujeme zapad slunce. Chvili po nem to vzdavame, neprojelo tu ani jedno auto. Zitra snad budeme uspesnejsi - jdeme stavit stan. Mezi najezdem a jezerem je docela pekne misto. Vevnitr jeste vytahuju psiona a dotukavam z poznamek zapisy za posledni dva dny a pak usinam. Rano zkusime brzy vstavat, Paja narizuje budik. Spanelsko pesky musime asi nejak prehodnotit: turisticka infrastruktura je prozatim na nizsi urovni nez v nejake bananove republice. Upichneme se asi na Gibraltaru a zkusime neco nastudovat na netu, takhle by to asi dal neslo.