050121 - den sedmy

Rano se probouzime v 9, venku sero, zatim neprsi. V televizi hlasi dest se snehem, asi bysme si meli zase vzit nepromokave kalhoty. Balime. Dame si tu snidani a jdeme. Koupani, ja si myju hlavu. Snidane v prizemi. Ochotny mlady pingl nam vysvetluje cestu na Bohutin. Jdeme nasim kursem. Lehce snezi, casem to trochu houstne. Hledame modrou turistickou znacku. Konec Pribrami - 11.19h. Odbocujme na nove znacenou euro cyklostezku. Vcerejsi vydatne snezeni, obleva a dnesni snih s destem z ni bohuzel udelali tankodrom. Vyhrnujeme jiz zablacene nohavice a brodime se jak capy. Po chvili cesta nastesti stoupa do lesu, snad to dal bude lepsi. Nas dnesni cil je Rozmital. Jeste ze jsme vcera dovyplacali na boty prvni kelimek sedlarske vazeliny. Tu urcite musime jeste dokoupit. Z puvodnich dvou kelimku je jeden a nejvetsi mokra nas myslim jeste cekaji. Jestli tohle neni ten spravny outdoor, tak at visim :). Srnky, les, priroda. Vitr, snih, blato, louze. Vzhledem k poctu brodu, kaluzi, poto
ku a mokrin odhaduji nasi rychlost na polovinu normalu. Jeste nez jsem minulou vetu dopsal, objevilo se pred nama jezirko s pritokem i odtokem kolmo k nasi ceste. Zahrazena cesta. Doleva a doprava podmacena pole - no way. Vydavame se proti smeru potoka do kopce, snad nekde najdeme mostik. Brodime se mokrady, travou, odhadujeme sirku potoka, jeho proud a nasi schopnost skakat. Po pul kilometru a par zapadnutich ho nachazime - Hopkarova spasa. Hlavne at nam dnes vydrzej cumelky. Idealni obuvi pro dnesek vyhlasujeme rybarske holinky. Obcas vyleza slunicko. Jsme 2-3 km za Pribrami ale diky tehle HC outdoor vlozce jsme i pres dvoudenni rest KO. Konecne vesnice, napojujeme se na puvodni modrou. Nebe je uplne tmavy, snezi stale husteji. Behem chvilky zacina siberie, snih je vetrem hnan vodorovne, psi slota. Bagly i my mame ze strany vrstvu snehu. Po chvili to zapichujeme v relativnim zavetri lesa a natahujeme nepromokave kalhoty a ja i plastenku na Deutera. Paja bude mit asi mokry
spacak v batohu. Takze je temer rozhodnuto, paja si poridi Deuter 55+10 a psiona :). Hulime, odpocivame, v kalhotach je tepleji. Je tu ale moc krasne, i ta vanice ma sve kouzlo. V lese potkavame dalsi siroky brod a potok, ze nas znovu prinuti obchazet hlubokym lesem - prijemna adventura, krasna zasnezena priroda. Dalsi infantila: Prstama stiram rosu na psionu... Glum, Glum, chytry glumik prevedl Pajinku pres slatiny...! Dvorakuv pomnik, Rusalcino jezirko vypada presne tak jak v tom baletu. Dalsi obchazeni lesem, brodeni se. Prave padaji kroupy, pisu na psionovi vzhuru nohama. Paja tvrdi, ze Rusalka je jen opera.Snih krasne krupe pod nohama, ktere vytvari prvni panenske stopy v 10 cm vysokem prasanku. Srnka. Vsude v lesich kolem je spousta vody - asi tak milion :). Za svoji statecnost dnes Paja vyhrava prezdivku "Kapitan Cur-Cur". Krasny, moc krasny vylet. Posledni asi 4 kilometry jdeme opet po asfaltu, je to pakarna. Protivitr, kroupy, ledovka, profil silnice tvaru sedlove
strechy takze porad klouzeme do pangejtu. Posledni kilometry jsou, stejne jako v Hostomicich, Pribrami a Litni prava rehole. Spivame si Reise-reise od Rammstainu :). Nakonec dorazime do Rozmitalu pod Tremsinem, upichujeme se ve vinarne Bily lev, dame si veceri, za tmy pak pujdeme hledat nocleziste nekam kousek po modre za mesto. Zitra snad dorazi navsteva s gps a mozna prespime v nejakem penzionu. Do vinarny jsme zalezli docela pozde, az vylezeme tak uz bude tma, ale pokud nebudou mrkay (coz pochybuju) tak by nam mohl svitit mesic. Problem je, ze bude vsude asi docela mokro.
Pajdame z restaurace smerem k modre znacce. Je klada, silnice zmrzla na kost s ledem. Baterkou se jistime proti tem nekolika malo autum co jedou kolem. Hledame modrou znacku, na nasi mape je jasne kde by mela zacinat, ale vubec ji nemuzeme najit. Takze dochazime az do vesnice, potkavame ji az tam. Nase mapa by potrebovala lehky update. Stoupame do kocpe, Tremsinsky narodni park. Uz na nas jde trosku unava, takze zabocujeme z lesni cesty do lesa, nachazime rovinku na snehu a stavime stan. Ve spacaku pak poslouchame mp3 neb zde jiz nejde chytit zadne radio. Zjistujeme polohu gps - je v Parizi. Vola Peta. S Pajou domlouvaji schuzku dnes vecer v penzionu za rezervaci. Pak jeste pretahuje karimatky pres sebe, vznika tak dvojita vrstva, aby bylo od zeme tepleji. Chrupkame a poslouchame snih jak pada na celtu. Usiname.

druhe hodnoceni naseho vybaveni

Z dalsiho vybaveni - buzola je super, stabilni i za chuze, fosforove raficky v noci potesi, karimatky Thermarest - absolutni labus a komfort (dikyzkuseny Jezisku), mp3 toplux v pohode, jen to ovladani by mohlo byt prehlednejsi a prijem radia mimo Prahu stoji za backoru, malokdy se neco chyti, obcas alespon ten Radiozurnal.
Abysme nezapomneli - www.blogger.com - dobry, chytry, jen by mel mit lepsi zpusob jak pracovat s fotkama (coz treba fotka jako priloha mailu?) a konecne by si meli dat do cajku prijem prispevku pres email. Obcas se vraceji se systemovymi chybovymi hlaskami, obcas trva cely den nez se na webu objevi (btw - my posilame vsechno pres mail, pres web by nam to vyluxovalo kredit raz dva) a napriklad dnesni zapisky jsme posilali jeste pred tim prvnim soupisem vybaveni - ze by google cenzura? :)

Tentokrat piseme jiz ze stanu v rezervaci Tremsin (ci jak se to jmenuje). Venku ze zeni certi, na stan snezi a padaji kousky ledu ze stromu.

prvni hodnoceni naseho vybaveni

Co se tyka naseho vybaveni - Deuter 55+10 batoh super, jen by mohl byt trosku lehci, bundy Directalpine drziv odu na jednicku, nepromokave kalhoty MountX jsou super, spacaky Extrem hreji i kdyz jsou na povrchu mokre, stan Jurek Atak by mohl vetrat trosku vic abysme nemeli po ranu led uvnitr z naseho funeni, Pajin batoh Corazon Eiger 55 by mohl byt trosku sirsi a upinaci pasy lepsi, dotahovaky jsou naprd, plastenka by mu taky neuskodila, lepe vyresene kapsy by urcite pomohly. dlouhe spodky a ostatne vsechno pradlo Craft je super, boty Camel (pokud jsou namazane vazelinou) taky ujdou, pozor vsak na odlepovani podlozky pod patou, ponozky (ja s nimi mam zvlast problem) - vzdy brat jen ty, ktere nemaji svy nad prsty - jinak rozediraji nohu zhora - idealne trekove bezesve, nokia a psion super, palm by potreboval klavesnici pro psani za chuze, baterka Lucido - super vydrz, ale nedosviti moc daleko - neni vhodna na hledani nocleziste, fotak Nikon Coolpix 4100 je super, skvele vyrese
ne programy, automat, ozvucene fotky i video, jen by nemusel mit to rybi oko.

Gps je uz na STANSTEDU!

Tak nase GPS konecne dorazila do Evropy! FedEx hlasi lokalitu Stansted UK!

050120 - den sesty

Rano se probouzime brzy, nechce se nam z pelechu, takze se domlouvame, ze tu holt bohuzel vydrzime jeste jeden den :). Zapiname si telku a valime se v pelechu, je to lahoda, cista a prijemna postel. Serialy, serialy, zpravy, Meduza, repriza brzkeho rana na CT2, pekne klipy, to je zivot. Moc toho dnes asi nezvladneme. Paja jde v 11 platit na dalsi den. Oteviram lepidlo, lepim Paje v camelkach odlepenou vlozku pod patou, sam sobe nedokonale prilepene podrazky (oprava na bot v OC Flora neni uplne nejpeclivejsi) a nakonec lepim i odpadly kousek plastu z psiona. Nastesti jsem ho nasel v kapse. Jo, Paja mi ted pripomina, abych zaznamenal tu jeji dnesni zasluhu - prinesla z recepce piti (kdyz tam platila). Tak jo, je to tu, bude mit radost. Standardne zadny z nas nevi, co na blog napise ten druhy. Pri otevirani toho vterinoveho lepidla z te tuby vystriknul proud, bylo to asi pekne natlakovane - anebo je tlakova niz :). No, kazdopadne mam oleptany telefon, psiona, 4 prsty, noviny a m
ozna i povleceni v posteli. Ted jsou uz 4, my jsme porad nevylezli z pelechu, vyjma kratke sprchy. Meli bysme jit na jidlo, jinak umreme na vysileni a vyhladoveni. Po pokoji bordel, na zemi neni ani kam slapnout. Mizime do hospudky na veceri. Nedojdeme daleko - prsi dest se snehem, je zima, takze po 50ti metrech lezeme do Budvar pivnice, rozkladame mapy, cpeme do sebe dobroty, pivo a kolu, plaujeme dalsi postup. Bohuzel Paje trosku krachuje Palm - expirovala ji cestina, takze nemuze cist knihy. Zaroven take hleda nejaky EBOOK reader ktery si poradi s TXT formatem. Pomalu premyslime o prechodu z Palma na Psion. Potkate-li nekdo inzerat na prodej 5mx a lepsiho, dejte prosim vedet! Jinak dekujeme nasi dobre dusi Honzovi Lanovi za sehnani nemecko-ceskeho slovniku! Nemel bych asi opominout zasluhu Zdenka Fidlera, bez jehoz pomoci bysme v germanii pravdepodobne zahynuli hlady, neb nase fraze "zwei bier, bitte" by asi na tech par mesicu nestacila. Paja vysila SOS pro Palm - Frantis
ku K. - ctes-li tyto zapisky, ozvi se prosim bud sem nebo do mailu. Jinak pivo je tu dobre, mouchy a komari nas nechavaji na pokoji, moralka v pohode, z tej Prahy byste meli pocasi ovladat trosku prisneji a nedovolit dnesni pliskanice!

Jince - repete - odeslano dnes na spatnou adresu

pro samou zimu jsme tohle odeslal jinam nez na blog, tak to (pravda ze uz trosku in memoriam) odesilam znovu, par veci uz se vyjasnilo ci je ouplne jinak

Dalsi noc za nami, tentokrat snezilo, rano mame na ledu snehovou a ledovou krusticku. Jsme zrali na rekreaci v penzionu. Snad v Jincich, v nejhorsim pripade v Pribrami. Balime nasi typickou hodinu, vydavame se do kopce, v udoli za nami Hostomice. Mam radost, ze nam to (ac pomalu, tak prece jen) ubiha. U kazdeho staveni na nas stekaji psi. Potkavame srandovniho chlapika, neveri nam, ze jdeme z Prahy, tvrdi ze nevypada jak kdyz jsme spali nekde v lese. Coz je pochvala, sice nevonime, ale cistota z nas porad jeste zari. V Jincich zasedame v prijemne hospudce, studujeme mapu. Pod nama je vojenske uzemi, je ale docela velke a zadna dalsi hopsoda v nem. Uvidime. Paja je spokojena, po snidani, dva caje (myslim, ze vcera v noci litovala toho ze je pije v takovem mnozstvi kdyz se musela o pulnoci vymotat ze spacaku, oblect, obout a vyrazit do zimy vratit vodu prirode), kolu a ted spokojene cte noviny a kouri. Vidime, ze Standa ma problemy s vykazovanim majetku ;). Budeme ho sledovat,
naseho BB.
Jinak 6 hodin svetla ktere ze dne mame je dost malo - zvlast kdyz vstavame hodinu po rozedneni, hodinu balime a dobre dve hodiny ztravime po hospodach ohrivanim, snidani a pozdnim obedem (idealne).
Jo, pro ty co by nam chteli pomoct, uvitame seznam mozneho ubytovani v kurzu 227-229 stupnu od nasi soucasne pozice. Nase mapy z konce socialisticke ery nejsou ouplne akuratni. Jinak GPS je nalozena FedExem a na webu trasujeme jeji cestu.

http://www.fedex.com/cgi-bin/tracking?tracknumbers=702347556851&action=track&language=english&cntry_code=us

Paja si vcera vyslouzila prezdivku Klaun Ferdinand.

Tak zase nekdy DOVI!

050119 - den paty

Zamrzle boty, po ranu vzdy pekne klapeme jak v drevacich. jsem rad, ze tu je se mnou paja, na zenskou knika min nez male mnozstvi. vcera mela prezdivku klaun ferdinand. hospody ve strednich cechach standardne oteviraji ve 4 hodiny. problem je, ze svetlo je pouze do 4.30ti a to uz musime mit flek na spani. Nejpozdeji v 5. jinak zjistujeme, ze hodina na zabaleni po ranu je normalka. dnes vychazime zase v 10, spat jsem sel v 11. Do 4 mame 6 hodin svetla, od toho je potreba odecist dve hodiny v hospode. rano byl stan zasnezeny a zamrzly ledem ktery jsme loupali. jdeme po silnici, jezdi toho malo, fouka vitr (vcera v radiu rikali, ze ma funet az 70km/h) ale obcas mrakama proleze slunicko a je hezky. Takova normalni zima. V 10.42 CET vstupujeme do okresu Pribram! Jince hoospoda, snidane - omeleta a sardinky. Zajimave je, ze uz podruhe vidime, jak servirce spadnul rohlik na zem a ona ho dobrovolne vyhodila do kose - zadne vraceni do misy s pecivem. Vterinove lepidlo v kramu za 7(!!)
korun - prilepime paje kuzi v botickach. Fouka vitr, ale sviti slunicko. Po obidku pokracujeme dal, smerem hotel Kratochvil. Protivna servirka, pokracuje dal, zkusime stesti v Pribrami. Je to ale pekny kus cesty dal a navic vetsinou po silnici. Hopkame jak se da. Aut je vice nez by si clovek pral, ale je uplne uzasne pocasi - slunicko, sniha, modra obloha, sem tam par mracku. Par inafntilnich versiku do kroku: Z vyletniku strasidla, nadelaji povidla. Mela koska ctyri voska, ted ma uz jen dve. Paja si prave diky zavanu vetru poplivala kalhoty. Nadava a hihna se. Nikon dostava plny pocet bodu za ovladani a ergonomii, programy (treba ted jsme zkouseli kombinovany s nazvem Snih/Plaz :)). Minus dostava za rybooky objektiv. Sedime u zamrzleho rybniku, hulime a poslouchame vojaky jak bouchaj za kopcem. V okoli nalezame na mape Padousy, Picinsky mlyn, Prasivy vrch. Dnesni Pajina prezdivka je "Smutny procesor". Prehriva se, je smutny a trosku trucuje. Asi ho zresetuju dobrym kapucin
em a luxusni koupelnou v Pribrami. Odbocujeme ze silnice, krizujeme silnicni pupik, cesta by mela byt kratsi, pujdeme okolo zeleznice, lec, jak pravi Paja, narocnejsi. Jdu se jmout rozhlizeni. To je ale blbost. Cyklostezka pravi 16, autobusovy jizdni rad 9, my to budeme mit za 7. Chichichi. Dalsi infantilka - Hej curina, curina, kouri se ji z komina. Hej curina curina, ma u zadku sulina. Prochazka prirodou okolo potucka, krasne krupajici snizek. Cumelky trozku provlhaji, vazelina nestiha. Prochazka krasnou prirodou okolo reky po pesinkach, avsak s lokalni depresivni pani. Paja se pry necha zitra ostrihat. Mame s sebou dve zviratka - jedno mile (skopsa) a jedno protivne (dopkopsa). Ted je tu ten dokopes. Krasne pocasi, krasna prochajda. Jen kdyby clovek nemusel mit ty bagly (dodava Paja). Vcera jsem v hospode vzbudil svoji Cernou mambu, dnes ji zahani Paja. Zastavujeme na nadrazi, vypoustime mambu na toalete z predminuleho stoleti. Chlapik vyhybkar krouti klikou a prekrucuje
koleje. Zapada slunicko, tepla ubyva, tapkame polni cestou krasnou krajinou, Paja mi nechce zpivat krestanske pisnicky. Svaty kopecek na dohled. Pry jsme tu byli na mase, ale ja si nevzpominam. Ve snehu jsme sledovali ptaci stopy, vypada to, ze ten ptak obcas chodil a obcas behal. Ptak ktery dobrovolne beha?! V Trhovych dusnikach narazime na asfalt a zapada slunicko. Na silnici nenapadny led a kosa. Ceka nas asi kilometr a pul do mesta po silnici. Sero, nic moc. Do Pribrami dorazime v 17.00 s vypetim poslednich sil. Jeste krusna prochazka do centra. Restaurace, obvolavani hotelu, hledani hotelu Asie. Jdeme spatnym smerem, korekce, 180 stupnu. Techno party s nazvem Tatramat je vtipna. Obracime se dle rady jedne pejskarly a mirime na druhy konec mesta. Pry tam mame dojit behem 15ti minut, ale nam to i s bloudenim trva trictvrte hodiny. Meleme z posledniho, i pres tu rekonvalescenci v hospode. Nakonec nas mladicka blondynka donaviguje k hotelu. Zrovna vola Peta. Smradlavi na re
cepci platime na jeden den a ja mizim do koupelny na prvoocistu. Pak jde i Paja, ja mezitim kratim nehty a rekognoskuji poskozeni nohou. Neni to tak hrozne jak se to zdalo. Na leve noze sedreny puchejr, na prave jeden plny mezi palcem a ukazovackem. Paja na tom je o malinko hur. Pri mydleni mi prislo, ze jdu z masaze - lytka i stehna jsou znacne opotrebovana. Mozna mi naroste par novych svalu. Odhodlavame se jit dolu do restaurace, dal uz asi nedojdeme. Bereme mozky, budeme dopisovat. Objednavame lahvinku vina, polivku (pry japonska ale nevypada), salat a paja nejakou flakotu a hranolky. Na psionu zjistuju ulomeny plast (Peto bacha!), snad najdu ten ulomeny kousek a dolepim ho nasim novym vterinovym lepidlem. Prinesli na jidlo, jdu odeslat mail na blogger a jist. Mozna tu zitra zustaneme na dalsi den rekonvalescence. Uvidime :)

050118 - den ctvrty

Treti krizovy den, vstavame jako obvykle v 9, hrabeme se ven do 10ti, Paje se zakerne nafukuje bagl, cesta lesni pesinou, nahoru do kopcu, husty les, prijemna cesta bez cest, pak skopsa, po polich dolu na malou silnii. Brdy, cesta po rovine a mezi lehkymi kopecky, fouka jak na sibiri, misto planovaneho odpocinku pakarna, Paja od vcerejska puchejr, aspon ze mame spravny smer, pisu maily na namesti, paja ma odlepenou vlozku pod patou, jdeme pomalu, kovbojove nosili dlouhy spodky celorcne/celozivotne, vetrna hurka, susim kapesnik, zima, basnime o penzionu, veceri, koupely, krbu, druhe veceri, saune, ale budeme radi kdyz v Osove bude alespon hospoda. poprve premyslim o vytahnuti Strohu jako zivotabudice v kombinaci s anestezii. tak ve vesnici ani prd, samoska za pul hodiny, hospoda za 2, posta za pul. Obiham to, paja v parku ceka, prvni dest, jsme zvedavi na bundy. Prsi, nakonec natahujeme i nepromokave kalhoty a tise zmirame. Mirime do Hostomic. Tam snad bude bydleni a jidlo. Na
konec se tam doplazime z poslednich sil, zapadneme do mile hospody, vsichnise tu navzajem znaji, davame si nasup, ja i pivko, servirka rika, ze tady bydleni urcite nesezeneme. Tak se kolem pulpate zvedame a mirime ven z mesta bivakovat. Stan stavime uz za tmy na louce za krovim. Vesnice na dohled. Je teplo, zalezame, cteme McBaina - Brokovnici. Pak chvilku poslouchame radio, pocasi, ceskou hitparadu na impulsu, neco malo mp3. Poslouchame jak pada bud snih nebo dest na stan. V radiu hlasi snih po stredoceskem kraji. Takze asi snezi :). Paja pak vytuhava. Ja v 11 taky.

jeste zijeme

ac jsme o sobe uz chvilku nedali vedet tak porad jeste ZIJEME! Mame za sebou 2 noci ve stanu v prirode a nebyt ledove krusty na cepici, tak by se dalo rict ze vse bylo relativne tak jak melo byt. Jsme ted ve Vseradicich, hospoda otevira za 4 hodiny, samoska za hodinu. Sedime na namesti a hledame cestu na mape. Myslim, ze uz jsme v Brdech. Paja svetu vzkazuje, ze ma hlad a je ji zima. Me je fajn, tak se mejte stejne, vy v kancelarich! :))

PS: asi si zaridime "wishlist" - potrebujeme teplomer s uchovanim minima a maxima, vterinove lepidlo, nemecko-cesky slovnik do psiona.

PPS: ozvali se GPS-kari, dnes ji odesilaji do Karlina. Nevite nekdo, kde je EDMOND? Je to v americe nebo v kanade? :)) - oni jsou odtama.

Prvni den vyletu - jeste v kombinaci TRIPL