051022 - z kempu na Costa Dorada

051019 - Basel

Vcerejsi a predvcerejsi cesta byla jako vylet omalovankama - podzim barvi listi stromu a priroda se meni v paradivou spanelku. V noci byla docela pekna kosa, hlavne na nase ostrihane hlavicky. Spali jsme v lese na nejake cesticce, nacouvani do bramboriste, snazice se o vodorovny pelech. Vyjizdime po snidani a je destivo. Zima. Dest. Sterace stiraji. Po probuzeni do sebe sypu svoje tri kulicky homeopatik. Pokracujeme francii dal. Spali jsme asi 9 km za hranicemi. Nekolikrat jsme vcera prejizdeli z nemecka do svycarska a zpet, jelikoz cesta vedla podel svycarskych hranic. Pri vjezdu do nemecka nas zase celnik prohlizel, Paja soudi na hledace drog, trava je v ch legalni. Mirime na jih. Svycarske samoobsluzne psychobenzinky jsou za nami. Lezou mi krkem francouzske kruhove objezdy, furt nejake brzdeni a rozjizdeni. Dalnice vynechavame, neni spech a spise setrime penizky na afriku, asii, australii a ameriku. Kolem obeda zastavujeme na kafe v prijemnem baru a oba jdeme postupne krot
it hady. Vecer hledame misto na spani, jsme u Montpelieru (Peto a Honzo: Montpelier - je te ailme!! That's why I'm coming back...). Nakonec na vedlejsi ceste nachazime klidne a puste parkoviste, vecerime a budujeme moskytieru na jedno ze zadnich okenek tak, aby nam dovnitr nelezl hmyz kdyz budeme pres noc nekdy vetrat. Kolem jedne rano je hotovo, okno je komarotesne a my muzeme cistit zuby a spat. Je tepleji nez na severu, teplomery cestou ukazovaly 18-20 stupnu. Dalo by se rici ze je hodne teplo. Celou cestu sledujeme nasi byvalou trasu, mijeli jsme kemp kde jsme spali cestou z Le Puy, v nemecku jsme zase videli cesticky kudyma jsme se brodili po kolena snehem, tentokrat krasne pruchozi i pro cyklisty. Pojedeme asi pres Andoru a pak do Barcelony.

051020 - Montpelier

Prijemna noc, i kdyz Paja mela pry zase divoke sny. Po jogurtove snidani balime, prelezame dopredu a vyrazime. Cesta vede pres Nimes. Projizdime Pyreneje, moc hezka priroda. Splhame do kopcu. V baru zastavujeme na kafe a na zachod. Je to prijemna zapadla vesnicka. Dedkove hraji karty a domino. Kafe me probouzi, uplne jsem odvyknul rizeni a tak jsem porad ospaly. Po kopcich kolem zase omalovanky. Teplo teplicko. Objevujeme smerovku Andorra. Krasne male silnicky, po kopcich listnace. Stoupame az do 2300mnm. Nahore krasne vyhledy. Stoupame do kopcu k hranicim, pak jeste kousek vys. Nahore je ale uz pekna zima. Klesame do principatu leziciho v udoli mezi horami. Spousta aut, malo mista, zastavujeme jen pro benzin a na nakup. Pri odjezdu nas na celnici spolecne se spoustou ostatnich zastavuji na kontrolu. Kdyz ale celnik slysi ze jedeme do afriky tak nas neprohledava a pousti nas. Jsme ve spanelsku. Respektive v katalansku ;-), to prece neni spanelsko. Horama sjizdime dolu, smer B
arcelona. Krasne hory kolem. Stmiva se a my hledame misto na spani. Odbocujeme z hlavni cesty doleva pres most a kousek dal nachazime mitinu v lese. Zabocujeme na ni, otacime auto a tak jsme chvilku pred soumrakem pripraveni. Venku je docela chladno, salat se zalivkou a chleby se syrem, cibuli a pastikou pripravujeme uz vevnitr v Kacene. Na salat nakonec nedojde, jsme nacpani. Skoda, ten francouzsky dresink je moc dobry. Tuhneme po cisteni zubu.

051021 - Andorra

Vstavame zase kolem devate, nemame chut na snidani a tak si jen vytahujeme lupinky a mleko, sypeme je do misky mezi sedacky a vyrazime. Snidame za jizdy z hor. Klesame k Barcelone. Tam prijizdime kolem poledne. Nemame mapu ani pruvodce a tak to bude tezsi. Parkujeme nekde u skoly, ukladame misto do gps, pesky vyrazime zjistit jak to tu je s kempy. Potrebujeme se uz umyt, z Freisingu jsme se jeste nekoupali. Idealni by byl kemp. V internetove kavarne zjistujeme ze ve meste zadny neni. Rozhodujeme se tedy jen projit mesto, kouknout na Gaudiho a na noc zase vyrazit dal. Metrem jedeme do centra, bloudeni periferii tentokrat asi vynechame. Vylezame na namesti Catalunya, jdeme do turistickych informaci pro planek mesta. Chvilku koukame jak se tu nataci nejaka reklama. Asi mobilni operator - spousta usmevave mladeze tu tanci na schodech. Bary, obedove menu, pristav, zvedani mostu pro pesi kdyz priplouvaji plachetnice, odpocinek na molu. Ke Gaudiho dilum je to pekny flak cesty, Barce
lona je mala leda tak na mape. Jsme pekne upajdani a upeceni, meli jsme si uz vzit kratasy a sandaly. Nejdrive zastavujeme u gaudiho baraku, ten okukujeme zvenci, druhe sidlo na te same ulici uz prolezame, je tam nejaka vystava ruin a tak se dostaneme dovnitr. Zajimave, ale prijde mi to spise jako Disneyland. Hezke prvky ale jinak to vypada trosku moc jeskynne. K Sagrada familia je to kousek. Dostaneme se dovnitr do kaple, veze jsou porad rozestavene. Leseni, jeraby. Gaudi tu je pohrben, postavil si pekny hrobecek. Je uz sero a kupodivu to neni z venku nijak nasviceno. Fasada vypada jak roztekla cokolada z filmu "karlik a tovarna na cokoladu". Jsme uz docela ko, nakonec se rozhodujeme jeste vyrazit do parku Guell a dobre delame. Je to sice daleko a do kopce (jdeme samozrejme pesky a uz jsme si odvykli) ale stoji to za to. Ani ne tak ty okrasne vychytavky okolo jako spise prakticnost tech hezkych mozaikovych lavicek. Uzasne se na nich sedi a jsou moc pohodlne. Vyhlizime na o
svetlene mesto pod nami a odpocivame. Pijeme fantu a kourime. Moc se mi tu libi. Pozdeji se zvedame, jdeme dolu z kopce, pak na metro a na konecne Le Pau vystupujeme. K autu je to kousek. Skoda ze tu neni ten kemp, tady by se dalo bloudit a objevovat dlouho. Hlavni atrakce jsme ale videli, jsme spokojeni, me se nejvice libil ten park. Kacenka nas vita neposkozena a tak nasedame a vyjizdime nekam za mesto nocovat. Ocistu si dame az zitra. Asi po 100km konecne nachazime misto na pobrezi u nejake plaze, cistime si zuby a jdeme na kute, je asi 1 hodina rano.

051022 - Tarragona

Kontrolujeme olej, Kacenka ma jeste dost, pravda je ze pred 800km jsem dolil az k maximu a ted je polovina. Oleje budeme asi potrebovat cestou mraky, vymena symeringu zda se nepomohla. Snidame krupiky a vyrazime. Kolem poledniho zastavujeme v Carrefouru, nakupujeme jidlo na dnesek a benzin. Stoji tady necele 1 euro litr. O kus dal podel pobrezi je cesta blokovana nejakou stavkou, policajt nam prozrazuje ze to jsou mistni rybari, stavkuji za levnejsi benzin. Musime je objizdet, zkousime to po pobrezi, brodime se prachem a vodou, nakonec cestu nenachazime a jdeme na to vnitrozemim. Pri prujezdu kolem stavky zjistujeme ze se cesta castecne uvolnila a tak muzeme pokracovat bez problemu po nasi N360. Hledame kemp. V jednu hodinu uz poptavame ceny na pobrezi, po chvilce se upichujeme v prijemnem malem kempiku za 8e. Jsme par metru od plaze, je tu klid, tepla voda ve sprse je sice trosku slana ale my jsme spokojeni. Ceka nas ocista, clovek se citi hned jak znovuzrozeny. Varime na pl
ynu cocku, pijeme sangrii s ovocem. Na zachode cteme Cerveneho trpaslika. Dojidame, dopijime a na me prichazi lenora. Jdeme si dat siestu. Usiname a spime sladce az do 7mi hodin vecer. Paja nas probouzi, ja jsem stary chrupal, spal bych az do rana. Krasna prochazka po plazi, stavi tu nejake hotely, Paja sbira musle a je nam moc hezky. Zpet v kempu pak sedime na zidlickach, pijeme vino s gaseosou. Trosku dobaj komari a tak zalezame do auta. Pisu denik, Paja hraje solitaire na palmu a cte si. Je pul desate, sumi more, jinak klid a my asi pujdeme pomalu chrupkat. Strasne rad ted spim ;).

051019 - znovu na ceste

A kdo to jeste nevi - tak jsme znovu na ceste. Mirime do Afriky. Cesta vede pres spanelsko do Maroka. Pak se uvidi.... :-)

051015 - Praha

Probuzeni po vecirku, Paja ma hroznou kocovinu. Pise Honza, jdou s nami na prochazku po prokopaku. Peta je smutny, bylo nam spolu moc dobre. Na obed jdeme do mistni pizzerie na kaskadach barrandov. Pak jeste na chvilku domu do bytu 422 a pak zaciname balit. V 5 zacina definitivni odsun. Nosime veci do auta v prepravkach, chvilku stavkuje vytah. Balime, loucime se s Petou, dostavame na cestu darek - mandlovou cokoladu. Peta se o nas moc pekne staral. Zapada slunce, posledni cigarko u nej na balkone, posledni fotka a pak uz jen mavajici Peta mizi ve zpetnem zrcatku. Bude nam chybet, brambor jeden. Mirime na lhotku, za Jajou. Nas prichod ji pekne poleka. Chvilku klabosime, nechavame si tu taky nejake veci, loucime se a mirime do krce. Kaceka si spokojene prede a polyka hektolitry sveho oblibeneho benzinu. V krci potkavame Bertu, coz je k podivu - je sobota a on je doma. Prohlizime si fotky z jejih lezeni po skalach, alpach a rumunsku. Moc hezke. Hodne pozde, nekdy kolem desate v
ecer se loucime i s nim a mirime na chatu, rozloucit se s tatou a Miladou. Prijizdime hodne pozde. kupodivu jeste nikdo nespi, cekaji na nas. Je ale pozde, jsme utahani a tak se jen najime a jdeme s plnym brichem spat.

051016 - Chata

Neprobouzime se uplne nejlepe, chodit spat s plnym brichem je hloupost. Plnene papriky s ryzi ale byly docela dobre. Opravujeme jeste postylky v aute, musime je vepredu zvednout o cca 3 cm jelikoz se nam pod postel nevejdou nase prepravky s vybavou. Pritloukame jedno prkynko jako podlozku a je to. K obedu dela Milada vepro-knedlo-zelo. Prohlizime fotky z notebooku, neco malo jich vypalujeme na cd pro tatu k vyvolani. Cas leti, musime se loucit, mavame si. Mirime po okrskach do Dlazova, slibili jsme Danovi ze se jeste objevime s Kacenkou pri nasem odjezdu. Nemame dalnicni znamku a tak jedeme po okrskach. Stavuju se jeste na hrbitove v Ujezde zapalit svetylko. Bude to za par dni 4 roky ;(. Do Dlazova prijizdime kolem pul jedenacte v noci. Jeste jsme po Klatovech litali po hypermarketech, shanice vino a pruvodce po Parizi jako darek Keplovcum. Je nedele a ani Hypernova ani Kaufland nemaji z pruvodcu skoro nic. Vino kupujeme portske a neco z jizni afriky. Alespon neco. V Dlazove
si povidame, koukame k tomu na posledni varku VyVolenych a sledujeme Emiluv exces. Pijeme portske, je tu zda se oblibene, Paja to trefila, jedna se o lahev z mistnich zdroju, ta darkova jeste porad stoji na stole plna. Spime v loznici, Evelina v obyvaku a Dan u kluku.

051017 - Dlazov

Vstavame posledni, vsichni uz jsou pryc. Zapominame si tu pripravene tycky na zaclony. Zamykame dum, vezeme klice Eveline do Klatov. Loucime se, jedeme smer Freising, jeste na chvilku za Monikou a Fernandem. Cestou jedeme pres Zeleznou rudu, Paja chce zastavit na harlekyna v cukrarne. Pry je z dobre slehacky. Uzivame si ho, i kdyz relativne ve spechu, Dan poslal sms at se stavime u nej v praci ve Zwieselu, rano jsme se nerozloucili. Na hranicich nam prohrabnou auto, nase hole hlavy (ajajaj - ten vecirek!) a podezrely vuz laka pozornost policie. Pak nas jeste stavi nekde v nemecku motohlidka podruhe. Zase kontrola dokladu. Servis mercedes nachazime ve Zwieselu v pohode, chvilku s Danem klabosime, pak se loucime i s nim a hura za Monikou do Freisingu. Pise nam sms ze je doma, neni v praci. To je dobre, uz jsme meli chut nekde zaparkovat a jit si schrupnout. Prijizdime do Freisingu, nase (resp. Petovo) misto na parkovani je obsazene a tak nechavame Kacenku u Woolwortha. Bereme n
otebook a cdrw (prenos fotek k monice) a jdeme nahoru. Hezke privitani, objevuje se i Fernando. Svacinka, povidani, vyrazime na prochazku. Obchazime Moosbach kanal a stare mestske hradby. Je pekna zima, domu prichazime po zapadu slunce pekne promrzli. K veceri mame povedeny lilek v remosce s curry. Palime Monice cd s fotkama a pozde vecer zalehavame nahore s Pajou pod deku. Nejak poradne nemuzeme usnout.

051018 - Freising

Vstavame brzy, kolem devate. Fernando pise nejake komentare k jednomu clanku. Snidame toasty. F odchazi do prace odeslat clanek, loucime se. Povidame si s Monikou, koupeme se. Kolem podledniho odjizdime, Monika nas doprovazi k autu. Cestou kupujeme v outdoor kramku dve rybarske zidlicky, moskytieru a plastenku. Rozlucka s Monikou a vyrazime. DO AFRIKY. Jeste se stavujeme za mestem, nakupujeme nejake tycky a drat na zaveseni zaclonek v aute. Pridelame je az nekde cestou, uz chceme vyrazit.Vse hazime do auta a jedeme. Stridave dalnice a male silnicky. Pres nemecko do svycarska, pak zas nemecko, svycarsko az nakonec koncime ve francii. Spime nekde v lese v aute. Prvni noc, jsem zvedav jake to bude. Paja eviduje naklady na benzin. Dnes jsme dolevali asi litr oleje, uz byl pod minimem. No, asi ho budeme potrebovat dolevat pravidelne. Vymena symeringu asi moc nepomohla, litr na 1000km bude asi papat i nadale. Ve svycarsku je nejak podezrele levny benzin, plnime jeden z nasich rezer
vnich kanystru. Dnesni spotreba byla docela prizniva - z prazskych 12ti litru na 100km to kleslo na rovnych 9. Pravda je ze jedeme do 100km/h a nikam se nezeneme. To je pozitivni. Navic uz vime, ze rezerva vydrzi alespon na 60 km. Je kolem pulnoci, sviti mesic, do Barcelony nam zbyva vzduchem 800km, zitra se tam asi jeste nedostaneme. Zacinam psat denik, dopisuju prvnich par dni. Dobrou noc.