050119 - den paty

Zamrzle boty, po ranu vzdy pekne klapeme jak v drevacich. jsem rad, ze tu je se mnou paja, na zenskou knika min nez male mnozstvi. vcera mela prezdivku klaun ferdinand. hospody ve strednich cechach standardne oteviraji ve 4 hodiny. problem je, ze svetlo je pouze do 4.30ti a to uz musime mit flek na spani. Nejpozdeji v 5. jinak zjistujeme, ze hodina na zabaleni po ranu je normalka. dnes vychazime zase v 10, spat jsem sel v 11. Do 4 mame 6 hodin svetla, od toho je potreba odecist dve hodiny v hospode. rano byl stan zasnezeny a zamrzly ledem ktery jsme loupali. jdeme po silnici, jezdi toho malo, fouka vitr (vcera v radiu rikali, ze ma funet az 70km/h) ale obcas mrakama proleze slunicko a je hezky. Takova normalni zima. V 10.42 CET vstupujeme do okresu Pribram! Jince hoospoda, snidane - omeleta a sardinky. Zajimave je, ze uz podruhe vidime, jak servirce spadnul rohlik na zem a ona ho dobrovolne vyhodila do kose - zadne vraceni do misy s pecivem. Vterinove lepidlo v kramu za 7(!!)
korun - prilepime paje kuzi v botickach. Fouka vitr, ale sviti slunicko. Po obidku pokracujeme dal, smerem hotel Kratochvil. Protivna servirka, pokracuje dal, zkusime stesti v Pribrami. Je to ale pekny kus cesty dal a navic vetsinou po silnici. Hopkame jak se da. Aut je vice nez by si clovek pral, ale je uplne uzasne pocasi - slunicko, sniha, modra obloha, sem tam par mracku. Par inafntilnich versiku do kroku: Z vyletniku strasidla, nadelaji povidla. Mela koska ctyri voska, ted ma uz jen dve. Paja si prave diky zavanu vetru poplivala kalhoty. Nadava a hihna se. Nikon dostava plny pocet bodu za ovladani a ergonomii, programy (treba ted jsme zkouseli kombinovany s nazvem Snih/Plaz :)). Minus dostava za rybooky objektiv. Sedime u zamrzleho rybniku, hulime a poslouchame vojaky jak bouchaj za kopcem. V okoli nalezame na mape Padousy, Picinsky mlyn, Prasivy vrch. Dnesni Pajina prezdivka je "Smutny procesor". Prehriva se, je smutny a trosku trucuje. Asi ho zresetuju dobrym kapucin
em a luxusni koupelnou v Pribrami. Odbocujeme ze silnice, krizujeme silnicni pupik, cesta by mela byt kratsi, pujdeme okolo zeleznice, lec, jak pravi Paja, narocnejsi. Jdu se jmout rozhlizeni. To je ale blbost. Cyklostezka pravi 16, autobusovy jizdni rad 9, my to budeme mit za 7. Chichichi. Dalsi infantilka - Hej curina, curina, kouri se ji z komina. Hej curina curina, ma u zadku sulina. Prochazka prirodou okolo potucka, krasne krupajici snizek. Cumelky trozku provlhaji, vazelina nestiha. Prochazka krasnou prirodou okolo reky po pesinkach, avsak s lokalni depresivni pani. Paja se pry necha zitra ostrihat. Mame s sebou dve zviratka - jedno mile (skopsa) a jedno protivne (dopkopsa). Ted je tu ten dokopes. Krasne pocasi, krasna prochajda. Jen kdyby clovek nemusel mit ty bagly (dodava Paja). Vcera jsem v hospode vzbudil svoji Cernou mambu, dnes ji zahani Paja. Zastavujeme na nadrazi, vypoustime mambu na toalete z predminuleho stoleti. Chlapik vyhybkar krouti klikou a prekrucuje
koleje. Zapada slunicko, tepla ubyva, tapkame polni cestou krasnou krajinou, Paja mi nechce zpivat krestanske pisnicky. Svaty kopecek na dohled. Pry jsme tu byli na mase, ale ja si nevzpominam. Ve snehu jsme sledovali ptaci stopy, vypada to, ze ten ptak obcas chodil a obcas behal. Ptak ktery dobrovolne beha?! V Trhovych dusnikach narazime na asfalt a zapada slunicko. Na silnici nenapadny led a kosa. Ceka nas asi kilometr a pul do mesta po silnici. Sero, nic moc. Do Pribrami dorazime v 17.00 s vypetim poslednich sil. Jeste krusna prochazka do centra. Restaurace, obvolavani hotelu, hledani hotelu Asie. Jdeme spatnym smerem, korekce, 180 stupnu. Techno party s nazvem Tatramat je vtipna. Obracime se dle rady jedne pejskarly a mirime na druhy konec mesta. Pry tam mame dojit behem 15ti minut, ale nam to i s bloudenim trva trictvrte hodiny. Meleme z posledniho, i pres tu rekonvalescenci v hospode. Nakonec nas mladicka blondynka donaviguje k hotelu. Zrovna vola Peta. Smradlavi na re
cepci platime na jeden den a ja mizim do koupelny na prvoocistu. Pak jde i Paja, ja mezitim kratim nehty a rekognoskuji poskozeni nohou. Neni to tak hrozne jak se to zdalo. Na leve noze sedreny puchejr, na prave jeden plny mezi palcem a ukazovackem. Paja na tom je o malinko hur. Pri mydleni mi prislo, ze jdu z masaze - lytka i stehna jsou znacne opotrebovana. Mozna mi naroste par novych svalu. Odhodlavame se jit dolu do restaurace, dal uz asi nedojdeme. Bereme mozky, budeme dopisovat. Objednavame lahvinku vina, polivku (pry japonska ale nevypada), salat a paja nejakou flakotu a hranolky. Na psionu zjistuju ulomeny plast (Peto bacha!), snad najdu ten ulomeny kousek a dolepim ho nasim novym vterinovym lepidlem. Prinesli na jidlo, jdu odeslat mail na blogger a jist. Mozna tu zitra zustaneme na dalsi den rekonvalescence. Uvidime :)