050211 - patek, den dvacatyosmy

Snidane v hostelu, tentokrat se tu seslo docela dost lidi, vcetne nejakych opravaru. Obsluha je tu docela pocetna - asi tak 5 zamestnancu a nas 5 hostu. Kralovsky se cpeme. Je mi 30 a je to porad stejne. Paja jeji Tamagochi zasekl Palma. Chvilku se s tim trapi, pak se ji povede znovu rozbehat. Balime, vracim klic od vchodu, inkasuju zpet zalohu 20 euro a balime. Vyrazime za lehkeho deste po cyklostezce smer Moosburg an der Isar. Cesta vede vedle silnice, zadna slava, alespon je to bez ledu. Cyklostezka je dobre udrzovana, asfaltovy povrch. Nevzali jsme si na sebe nepromokave kalhoty takze trochu vlhneme. Kratka prestavka na cajik u krizovatky a pak frrr dal. Po 9ti kilometrech zastavujeme v Gasthausu na dalsi caj, hledame cestu dal. Konecne jsme opustili tu hauptstrasse a cesta povede prirodou. Zakecavam se s chlapkem na baru, platim. Vyrazime dal, cesta vede po hrazi mokrym snehem. Litujeme, ze jsme nenamazali boticky. Prochazime ptaci rezervaci. Na lede ve vode mezi rakosim
obcas vidime nejakeho fogla, jinak jsou tu vetsionou kachny a lysky. Brodime se mokrym snehem a vodou. Pomalu se plazime kolem reky dal. Chvilku jdeme po asfaltu, pak zase snih. Moje 4 roky stare boticky nasavaji vodu rychleji nez Pajiny. Podchazime dalnici pod mostem, sledujeme ji asi kilometr. Cesta nas vede trosku oklikou. Unava na nas leze pomerne brzy. Casto odpocivame. Dnes ma prijet Peta, zitra s nama pujde jeden den - az do Freisingu. Odtamtud se vratime vlakem pro auto a prevezeme ho do Freisingu, odkud pak v nedeli pojede domu. Mam takovy pocit, ze to je na hodne dlouho posledni navsteva. Pres zpevneny kanal Isaru (kupodivu je ta docela velka reka - cca vltava - obcas vedena v kanalech nad urovni okolni krajiny). Prsi. Vydavame se po hrazi dal, dovadi nas az do Moosbachu. Hledame hotel dle gps, cestou se ptame i v tech drazsich, ale 80 euro na noc je moc. Kus dnesni cesty jsme sli mimo mapu na gps - nejak jsem tam jeden kousek zapomnel nahrat. Taky nam trosku zazl
obila - kdyz jsme vylezli z hospody, tak nas chybne zamerila a usadila nas na mape nekam doprostred svedska a norska. Tim se nam docela uctyhodne zvedl pocet dennich kilometru - cifernik ukazoval neco pres dva a pul tisice nachozenych kilometru (s prumernou rychlosti cca 700 km/h). No jo, to jsou ty ove firmwary. Dnesek by mohl mit vystizny privlastek - mokry. Vsimame si, ze z nas zacinaji padat kalhoty. Kdyz jsme vyrazeli tak na me zbyly ty vetsi ale i tak - ted uz bych z nich mohl vypadnout. Bud si poridime opasek nebo ksandy. Paja mi zpiva pisnicky do kroku :) - napul sproste, napul nejapne. Navic se posklebuje memu duchodovemu veku. Nakonec nachazime nas hotel - domaci bavorska kuchyne, prava hospoda plna mistnich dedku, usmevava servirka ve zralem veku a tlusty, mrucivy, sedivy vycepak ktery se, narozdil od servirky (ktera beha jak camrda a jeste k tomu stiha pit pivo) pri toceni piv moc nenadre. Zasedame, pijeme, bastime, domlouvame pokoj pro 3. Peta pise ze vyjizdi z
Prahy. Hazime si veci na pokoj a jdeme dolu mastit karty jako velka cast lidi v lokale. Zase me zuli, vubec nemuzu vyhrat. Hrajeme prsi, kdo vyhraje ma jeden bod, kdo prohraje ma dva. Finalni skore je 710:792. Jeste se trosku dojidame, vycepacka okazale ignoruje moji prosbu caje a zasobuje me pivem. Peta ma dorazit za chvilku, pujdu ho vyzvednout na rozcesti. S Pajou se ted vymlouvame na lenost a bolest nohou vetou: "nemuzu, mam nohy jako konve". Vola Peta. Je tu. Jdu pro nej na namesti, za 10 min jsme zpet. Davame si kavu, jsme tu uz posledni hoste, zvedaji se zidle nahoru. Jdeme na pokoj. Na chvilku me vypuzuji z pokoje - dalsi prekvapko - po navratu dostavam Uzasny 3 Patrovy Dort z cerstvych jahod! 30 svicek sfoukavam jednim vrzem, zatka od sampusu malem udela diru do stropu a maly vecirek zacina. Ten dort pekl Peta sam! Je moc dobry, poprve do sebe zkousim narvat vsechny 3 patra najednou. Nekolikrat si pridavam a tak kdyz koncime zbyva uz jen neco malo pres pulku. Od Lan
ovcu prichazi par milich darku a dalsi sampus. Koukame na fotky, merim si teplotu cela nasim novym teplomerem, ty dva mizerove mi zpivaji Klaru od Chinaski ;). Me ale nerozhodi, pridavam se k nim a za chvilku uz to Peta nemuze poslouchat a vzdava to. Poustime si nove nahravky Alzheimeru, uz s Forym, novou basou. Radim Petovi, aby Foryho zatahl i do zpevu - ma totiz moc pekny hlas. Kourime, pijeme, zpivame, radujeme se ze zivota a dechu civilizace jez sem byl zanesen Petou. Paja ma perinu od dortu, cokolady, sampusu, popela. To se ji bude dobre spat. Na koupel uz ke konci sily nezbyvaji a kolem 3 rano lezeme do pelechu. Zitra mame snidani od 9ti, pak hura na cestu.