050209 - streda, den dvacatysesty

Rano se probouzime budikem na snidani. Po 20ti minutach zvoneni vylezeme konecne z pelechu a ladujeme do sebe jogurty, cerealie a housticky. Zapijime pomerancovym saftem a matovym cajem. Platim kartou ubytovani a hura pryc. Na chodbe jeste trosku lestime camelky na motorovem kartaci. Moc to nepomaha, ale za pokus to stalo. Posledni den cesty pred odpocinkem. Nutno dodat, ze mame co delat abysme vylezli to jedno patro ze snidane na pokoj. To zas bude vylet! Po pul kilometru jsme oba opet ouplne vycerpani. A to uz nam (dle gps) zbyva jen 26,5 km. Oba to chceme dnes dotahnout do Landshutu, tam se upichneme v hostilku pod tvrzi a uzijeme si den mych narozenin v peknem meste stidavou zahalkou a kulturou. V ceste nam vsak stoji mnoho kilometru mizerne cesty. Pocitam ze 80% trasy je hrbolata ledovka. Jeste ledovatejsi nez vcera. Je videt, ze snehu uz je tu mene, ale tam kde je, tam to stoji za to - roztaly a zase zmrzly, zrcadlove hladky. Takze neboze pajdame, od zacatku s pocitem p
rohry :). Scenerie je hezka, lec trvala - breh reky Isar. Jsme na maderu. Hlavne nohy, nicmene i ten zbytek stoji za starou backoru. No jo, to je ten treti den. Myslim, ze prvni byl pred Pribrami, druhy nekde u Rudy, treti v Deggendorfu a ctvrty (a uplne stejny) tady. Na snidani jsme zapomneli nabrat caj do termosky, ted jiz neni kde. Hledame hospodu, ale nikde zadna neni, zachazime si do par vesnic - nic (pekny vers, spise ozvena, ze?). Mame oba asi trosku teplotu, navic jsme opravdu upajdani. Alespon ze ta cesta vede po rovine, z kopce bysme pekne klouzali. Pak se cesta na chvilku zlepsuje, ale jak kdybych to zakriknul, hned je zase ledova a ouplne mizerna. Obcas je pod mrakem, obcas krasne jasno. Na slunicku sundavame cepice, je prijemne si provetrat hlavicky. Snih na slunicku taje, ve vzduchu je citit jaro (nebo ze bysme to byli my?!). Odpocivame skoro porad. Vytahujeme Studentskou pecet a ja ji skoro celou Paje sezeru. Po to ceste se vubec neda chodit. Tahne to do reky.
Chtelo by to kafe, ale vsude je zavreno. Jsme od rana jeste neprobuzeni. Nakonec, to uz asi tak 45 minut po obrazne dvanacte hodine doklopitavame do vesnice s hospodou a ubytovanim. Je 16 hodin, Paju presel veskery humor a baterky ji nedobiji ani hodinove posezeni u dobrot (dle cehoz vy, kdoz ji znate, jiste dobre poznate ze to je velmi spatne znameni). Stmiva se, zbyva nam jeste 12,5km. V kartach me Paja vyklepla, i pres jejich -5 bodu za svihani sebou na ledu a +10 za dalsi vypecenou hru, skore 508:501 pro ni. Jelikoz chceme do toho Landshutu (nejak nam ho vsude chvali), rozhodujeme se vzit si na tech poslednich par kilometru bus. Ten jede za pul hodky ktere travime na zastavce kasparinama. Prijizdi dodavka, za 4.80 nas oba i s baglama odvazi az do centra, do Altstadtu. Chvilku v gps lovime ulici s hostelem, za 15 minut uz jsme tam, hned vedle tvrze, s uzasnym vyhledem na stare mesto. Platime, jdeme na veceri do centra. Velmi dobre rizoto a pizza. Sedime, klabosime, popij
ime kapucino a dobry jasminovy caj. Uz nam trosku padaji hlavicky unavou. Zitra pujdeme na obhlidku mesta, je z roku 1200neco a je moc pekne. Historicke centrum, tvrz, kostel a par dalsich staveb pochazi z doby zalozeni mesta. Takovy Krumlov, jen bez turistu ;). Vracime se do hostelu, koupani, holeni, myti hlavy a sup do prijemneho pelechu. Poslednich par hodin pred dospelosti??! :)).