050204 - patek, den dvacatyprvni

Snidane - dobry cerny chleba, syr, marmelada, maslo, mleko s medem, vajicko na mekko, pomerancovy juice. Cteme si Heinleina. Maji tu spousty diplomu z curlingu a biatlonu. Majitel s nami chvilku klabosi. Platime juice a caj do termosky. Jsou mili. Jdeme na pokoj zabalit. I pres to vstavani v 9 odchazime zase az v 11 - to je asi nejaky prirodni zakon :)). Venku je krasne modra obloha a slunicko. K tomu holomraz. Balime se do nasich sexy oblecku a vyrazime. Na Deggendorf, pani Majerova! Vyrazime po male silnicce, cesta stoupa do kopce. Prichazime na odbocku na turistickou cestu, odbocujeme do lesa. Vsude krasne voni smula. Dokopes, ptaci zpivaji. Trosku se strkame, hodil jsem Paju do zaveje. Oba dva nas boli leve rameno. Vypada to, ze to je tim kancelarskym zivotem a nasi pravorukosti. Leva je slabsi a netrenovana a ted kdyz jsou zatizeny obe tak boli ta slabsi. Je docela teplo, na stromech spousta snehu. Obcas padaji laviny. Natahujeme si kapuce. Kmeny obalene snehem. Zajimal
o by me, nakolik pluhy odhrnujici snih ze silnice poskozuji vozovku - letaji jim od radlice jiskry. Jean nam psal, ze cesta od Deggendorfu bude peklo - placata a oskliva zem. V Karline pry zacal topit v kamnech briketama, utesnil okna a je jim tam dobre, coz je dobre :). Tapeme si to tim protazenym winterwanderwegem. Jsme dnes hodne utahani, je to kriticky treti den kdy jsme na ceste po nasem odpocinku v Zelezne Rude. Vsimame si, ze Eurotel ma na webu nepresnost - cenik roamingu zminuje operatora, ktery tu neni - O2. Je tu jen T-mobile, Vodafone a Eta (spanele?). (I kdyz nakonec se objevila i ta O2 - je jen ve mestech a tak to vypada, ze tu maji 4 operatory). Dnes mam South park Terenc a Filip den.
Myslim, ze jsme jeste nepopisovali nase bezne zimni obleceni - tenka a lehka bunda s membranou, pod ni fleece mikina, termo tricko s dlouhym rukavem a pod nim jeste jedno s kratkym. Na nohach kratke a dlouhe spodky (velmi eroticke pradelko), levis 501-ky a pres to jeste nepromokave sustaky. Trekove ponozky, camelky a pres to navleky. Na hlave cepici a Paja rukavice. Docela tenka vrstva, dobre chranici.
Paja mi zpiva Klaru od Chinasky, nahravam to, Peta ji musi prihlasit do Hvezdne pechoty. Nesmim zapomenout mu ji predat. Dochazime k silnici, protazena cesta konci. Je tu turisticka mapa, fotime si ji pro pozdejsi pouziti cestou. Jeden nikdy nevi :). Prave vidime projizdet rolbu, protahuje bezkarskou trasu. Jdeme po jejich stopach zpet, je tam hotel. Po sto metrech cestou v rozjetem snehu do kopce kde to klouze a clovek se bori jsme hotovi. Od hotelu je krasny vyhled do niziny pred nama - uz jen jeden mensi kopecek a pak rovinka. Nekde u Deggendorfu je Dunaj. Zatim neni videt. Je tu i sjezdovka, urcite by to bylo pekne misto na paraglide. Na ten se tesim do spanelska. Ted si ale uvedomuju ze mame s Pajou propadly pilotak a navic ho nemame s sebou. Jdeme dovnitr na caje, kourime, relaxujeme. Po hodince vyrazime dal, po stopach rolby, do kopce, hledame odbocku nekam na turisticke cesty smerem Deggendorf. Vsude asi metr snehu, to se neda projit. I po te rozrolbovane ceste je to
bida. Po kilometru do kopce jsme ko. Dal se to neda, snih je mekky, borime se. Hledame cestu, zadna dal nevede, jen silnice. Po ni ale jezdi mraky aut. Neda se nic delat, musime po ni. Po kilometru nachazime odbocku, zkousime to po ni. Jdeme asi 2 km, pak odpocivame. Mala vesnicka, dalsi sjezdovka. Jdu prohlidnout cestu pred nama, hledam turisticke stezky. Jednu jsem nasel, jdu po ni asi 500 metru, vypada protazena, jde hodne z kopce. Vracim se do kopce s vyplazenym jazyjem, beru Paju a jdeme zase z kopce. Po 700 metrech konci protazeni. Borime se po pas. Paja to vzdava, ja shazuju bagl a jdu kousek do predu zjistit, jestli se to nezlepsi. Po 200 metrech ze mne lije jak z konve, nejde to. Borim se cestou zpet, pokousim se tahnout bagl po snehu, bori se. Davam si ho na zada a brodum se k Paje. Jsem mokry jak mys po koupeli. Vzdavame to, vracime se. Zadna turisticka cesta z hor nevede, vsechny jsou zasypane snehem. U cedule Deggendorf 8 km to vzdavame, cekame na autobus a do m
esta dojizdime busem. Vysazuje nas u nadrazi. Je tu jeden penzion, jdeme k centru. Ptame se po ubytovani. Bud plno, nebo 76 euro za pokoj. Obihame mesto uz za tmy, nakonec si davame u stanku s rusky mluvici obsluhou veceri (cheesburger) a jdeme k tomu hotelu u nadrazi. Cenu ukecavame na 40 eur za noc a jdeme umrit nahoru. Mame krasy pokoj - parkety, dvoupostel, dobre topeni. Bohuzel zase periny a polstar z peri. Proc jsme sem radeji nejeli lodi po Dunaji? Pocitam, ze na webu se brzy objevi nove fotky - prijede Peta. Docitam Heinleina a tuhnu ve dve rano.