050321 - pondeli, den sedesatysesty

Prvni se opovazuje delat kraval rakusak vedle me. Pokud spi v mistnosti vic lidi, nikdy se mi nechce byt ten prvni co vsechny probudi svym strachanim. Nakonec vstavame jako numero 3. Spolecne s Pajou a Terezou. Balime, klabosime jeste chvilku s rakusakem a pak uz trada, na snidani. Navigace pres GPS se zacina vylepsovat - z Meridy (tam ted jsme) mam nahranou cestu az nekam daleko na sever jako "proslou trasu" po ktere umi Vista navigovat zpet. Snidame v baru za 4ma rohama - standardni snidani - cafe con leche, tostada con pate y zumo de melocoton. Pak vyrazime na dalsi usek. Dnesek by mel mit cca 17 km a koncit v Aljucenu. Cesta nas vede kolem pekelne vysokeho rimskeho akvaduktu (castecna ruina). Pak nastava trosku zmatek - nase knizka ukazuje jednim smerem, gps ho potvrzuje, sipky ukazuji jinam a Terezina mapa potvrzuje sipky. V tomhle rozkolu jde asi o to, ze Via Plata (stara rimska cesta) neni uplne to same co Camino Mozarabeo a Camino de Santiago. Vsechno se to micha do s
ebe. Nakonec vitezi sipka ktera nam ukazuje smer (a ted vecer myslim, ze jsme neprohloupili). Na akvaduktu je zase par capich hnizd - cap je tady bezny skoro jako vrabec u nas. Mozna trosku prehanim, ale na vetsine kostelu clovek najde alespon jedno az dve hnizda. Zajimave je poslouchat capi namluvy (nebo co to je) - klapou zobakem tak na frekvenci 4 Hz a to se nese strasne daleko. Zvlastni. V baru u snidane byla pustena televize a ve zpravach hlasili, ze maji tricetileta sucha. Nejake rostliny na poli maji mit uz 50 cm ale ted maji pouze 5 cm. Zemedelci tu maji asi hlavu v pejru. Mozna to trosku uklidni ty boure z prebytku v eu (jsou-li jeste). Rano bylo na gps 237.27km uslych. Jdeme kolem kempu Lago de Proserpina. Krasne rano. Merida je raj na rimske pamatky - stary most, vykopavky, aquaduct, hippodrom (zavodiste konskych sprezeni), amfiteatr a buh vi co jeste. Videli jsme tak pulku. Na noze se mi zase neco trosku pochroumalo - musim ted mazat prasklou kuzi a tak to stipe.
Navic se mi rozpadaji nove sandaly. McKinley ma vroubek - rozlepujici se plasty uz by mely patrit minulosti. Nekdy tu podrazku budu muset zkusit slepit vterinovym lepidlem. V Proserpine vidime zajimavost - popelarske auto majici pouze jednoho clena - ridice. Vysypavani a sbirani popelnic je plne automatizovane. Pekelna vychytavka a duvod budoucich stavek popelaru u nas ;). Kratky a relativne prudky destik osvezuje vzduch. Pajdame do kopce. Prvni odpocinek, pak zase pokracujeme. Pres cestu tu leze stovky housenek. Kampak??! Santiago?! V telce ukazovali, ze teploty maji trochu klesat a ze by mohlo prset vic. Taky ukazovali zabery ze zemetreseni v japonsku - divne, divne. Ted ctu o prestavkach knihu od AC Clarka, druhy dil vesmirne odysey. Musim z netu stahnout nejakou spanelskou knizku. Mate-li nekdo nejakou v elektronicke podobe, zipnete mi ji prosim do mailu jako darek :). Terezina spanelstina slozena z portugalstiny, frnacouzstiny a spanelskeho prizvuku je sice hrozne pekn
a a mila, trosku me to ale nuti ji napodobovat. Jinak pred sebou mame jeste dva dny chuze, pak nas ceka prestavka - Peta prileta do Sevilly. Krasna krajina, pastviny, kopecky, velke bludne(?) balvany, zelen vystrkuje ruzky. Se trema prestavkama dorazime do Aljucenu. Paja cestou obdivuje dalsi praseci farmu - hodne se ji libi ta cerna prasatka - pravda, jsou docela srandovni. Trosku zdrzeni s klicem od albergue, ale pak je to v pohode - opet je soukromy, 9e za cloveka. Je tu sprcha, kuchyn, pekny baracek. Jsme tu sami. Jdeme na jidlo do hospody. Potkavame rakusaka, basti a pak miri dal. Chvili spolecne klabosime nez odejde. Po jidle nas ceka siesta. Kdyz se probudim tak je albergue plny. 2 starsi nemci, svycar, 2 spanele, 2 spanelky a my tri. Nikdo nespi na zemi ale je plno. Je tu zivo. Tereza se stehuje k nam na pokoj, mame ho ve trech pro sebe. Koupeme se, jdeme jist neco z dnesniho predobedoveho nakupu. Je tu zivo, ostatni sedi na zahradce a klabosi. Kupodivu zacina poradn
e prset, vsechny to zahani dovnitr. My nakonec zustavame venku, rychle to preslo. Pijeme vino, jime chleba, rajce a tunaka. Dobrota, mam ji spoustu na kratasech - byla tma. Pak jeste klabosime, cteme, chvilku se i druzime. V 10.30pm jdeme na pokoj, litr vina moc dlouho nevydrzel. Dopisujeme s Terezou deniku, Paja cte. Uz jsem posledni, mel bych zhasnout. PS: mam takovy pocit, ze zapisky a denik z camina de santiago se bude relativne opakovat - myslim ze ho muzu shrnout do nasledujiciho: rano brzy vstavat, snidane - kafe a tostada, vyrazit na cestu, 4 km a pauza, znovu, svacinka, parak, sundat bundy, ve 2 nekam dorazit, hledani bydleni, pozdni obed, siesta aby clovek shodil cast te pekelne unavy, vylet do mesta, male jidlo a nejaky alkohol, psani deniku, maily a spat. Jo, dnes byl vlastne prvni jarni den! Na gps je ted vecer 254.45 km.