050315 - utery, den sedesaty

Dnes je to dva mesice co jsme na ceste. Dodatecne nalezeny duvod k vcerejsi oslave ;). Ramon vyrazil prvni, v 6.15 zmizel. Tereza se zacina zvedat po nem, mizi o hodinu pozdeji. My pak vstavame take, v 8.15 jsme jiz na ceste. Cesta vede po polnacce, relativne rovnou krajinou, jde se docela dobre. Pokracujeme v odpocincich po 4km. Prochazime kolem hradu, brodime se pres potok. Dobihaji nas nasi znami dva germanci z predminuleho vecirku. Nechame se predejit, obdivujeme prasatka na pastvine. Strasne srandovne behaj, zadnima i prednima nohama pohybuji jak kdyby meli vzdy dve svazane dohromady. Jsou docela placha. Natacime kratke video. Dnes je paty den pesi cesty bez prestavky. To jsme snad jeste nezkouseli. Ocekavam bolesti na obou stranach, ale kupodivu to vsechno jde docela dobre. Na dnesek nemame zadne jidlo, jogurty a mleko jsme meli k snidani, zadny kram pak nebyl otevren. Ceka nas 21 km. Pri odchodu gps ukazovala ze jsme jiz ukrojili prvnich 98.6 km ze camino de santiago -
ruta de la plata. Paja prestava plasit prasatka a hihnat se jejich srandovnimu poskakovani a pokracujeme. Hezka cesta, slunicko zacina svitit, zacina teplo, sundavame bundy, vesime je na batoh. Vsude kolem mraky korkovniku. Ovecky. Nahoru, dolu, prichazi unava. Po 12 km prichazime k silnici. Stavi se tu dalnice, cesta je rozbagrovana, znacky znicene a tak spise odhadujeme nez vime kam jit. Pak je zase cast cesty v poradku. Paja hlasi vedro. Dobehli jsme nemce, jak svaci na okraji stavby. O kousek dal to zapichujeme taky (nemame nic ke svacine a neni nalada se druzit) a chvili si cteme. Odpocinek ve stinu. Uplne jsem zapomnel - Paja dnes dostala 5 bodu k dobru do naseho bodovani za spatreni prvniho peregrina ktery nas dobehne - germanec rano u brodu. Cesta zacina stoupat, jdeme po servisni ceste pro stavbu. Chvilka po silnici. Krpal pred nami se zveda, musime prelezt jeden hreben drive, nez dorazime do naseho dnesniho cile - Monasterio. Ma to byt dalsi z puebel blanco - byli
ch mestecek. Je postavene kolem kostela ktery byl zalozen na oslavu vitezstvi krestanu nad muslimy. Kopec je hrozny. Trosku protahuju jednu etapu, podvadime - jsem totiz buh navigace. Pri odpocinku se ale hloupe napraskam sam - az tak na me zapusobil odpocinek ve stinu krasneho korkoveho dubu na trave. Je to uzasne - lezet na zadech, nic nedelat, ve stinu, v teple, prijemne unaven. Ceka nas posledni etapa - 4 km do mesta. Nakonec ten kopec zdolavame a posledni 2 km jsou po rovince. Pomnik nahore na kopci asi vezme za sve pri vystavbe dalnice. Zaznam trasy z gps priste uz asi nebude z tehle etapy k nicemu - v nasich stopach bude stat dalnice. Na zacatku mesta potkavame Terezu - dorazila asi 2 minuty pred nama, je cca 14 hodin. Nasla ubytovani - nocleharnu cerveneho krize, ale nejsou klice a nikdo vevnitr. Jdu se poprat do sousedniho hotelu na ceny - 35e za doble. Chvili vsichni tri odpocivame, pak spolecne vyrazime do mesta, hledat jine bydleni. Pres mesto bohuzel jezdi mraky
kamionu - ocividne duvod pro dalnici. Nakonec nam davaji razitko na Ayuntamientu - mestskem urade. Chlapik mi rika, ze klice od nocleharny jsou k vyzvednuti v tom hotelu kde jsem se ptal na ceny. Jdeme zpet, ja vyzvedavam klice. Chlapik rika, ze vareji az do 4. Jdeme se ubytovat, ja si davam rychle koupel, vyrazime na jidlo. Paja ma makarony s cervenou omackou a hranolky s platkem masa, ja polivku s nudlema a hranolky s volskymi oky. 18e, jdeme na siestu. Jsem rozbity - dnes pro zmenu ja - citim ze mam teplotu, prst rozedreny na maso je divne natekly a horky, nekde jsem si narazil zebro a spatne se mi dycha - hotova rachotina na odpis. GPS ukazuje 120.72km, to jest za dnesek 22.07km. Pred albergem potkavame Ramona, zase chvili hyri energii, chce spolecne fotky nas vsech. Fotime se pred vchodem, lezu nahoru na palandu, Paja o me pecuje - nejsem na tom moc dobre. Lezu do spacaku a chrupkam. Paja mi dezinfikovala diru v noze, snad to zabere. Chrupkam jako nemluvne. A dobre. Zv
oni budik - musime dojit nakoupit na snidani a jdeme stahnout mail od Krale Bramboroveho Lidu. Paje se mesto nelibi, me docela jo. Kostel je pekny, fontana k tomu. Vsude spousta mramoru, kostel je ale stary - kamen a cihly. Nakupujeme snidani a mirime do baru. Tady potkavame Terezu, sosa kafe. Chvili klabosime, Paja si ji docela oblibila. Klabosime o Brazilii. Dalsi lakadlo. Pak nas nechava o samote, jde telefonovat domu a pak asi spat. Ja dopisuju vcerejsek a dnesek, pijeme koly a kavu. Paja hraje miny, surfuje po netu a ted uz si zase cte. Ja pujdu posilat veci na blog, mailovat a pak asi pujdeme chrnet, zitra nas ceka 22 km. Ty vzdalenosti vypadaji dobre, po nasich krajinach by to byla sranda. Tady je to jina - slunicko a tezke batohy z toho delaji poradnou drinu - odhadujeme Pajin batoh na 12 a ja ten svuj na 18-20. Ty delsi etapy ktere nas cekaji budeme asi rozdelovat na dva dny. Zaciname vyrazet co nejdrive rano, protoze se da ujit pekna streka drive, nez zacne slunick
o pripalovat. Je dobre, ze jdeme na sever - slunicko nas nespaluje - vse chyta batoh.