050312 - sobota, den padesatysedmy

Jak jinak nez v deset vylezame z pelechu. Dle vzhledu svych nozicek se rozhoduju presedlat zpet na cumelky - necham vsechno trosku zahojit a pak se k sandalum vratim. Balime, vyrazime na nakup, posnidat a pak hura frrr - po znackach dal. V kramku kupujeme vanilkove mleko, 7up, chlebiky a chorizo, muffiny. Kousek dal, pravdepodobne pred domovem duchodcu nachazime prvni suche lavicky. Pres noc trosku sprchlo a voda se jeste drzi. Snidame, vyrazime. Prisla SMS z centra, objevil se clanek ktery jsem posilal pred tydnem. Budu na to muset kouknout. Neco z tim zkusime vymyslet, nebo zmenime adresu a opustime blogger. Vyrazime, cesta z mesta vede po neprilis frekventovane silnici, jdeme po siroke krajnici. Slunicko vyleza, zaciname se parit. Pisu trosku za chuze. Pak je za nama konecne prvnich 45 minut chuze takze si dovolujeme prvni odpocinek. Celkem jdeme po silnici 16 km, kolem nas korkovniky, pastviny a pekna krajina. Paja ma dnes spatny den, je unavena. Obedvame chlebik s choriz
em. Lidi v projizdejicich autech asi vedi ze pajdame camino de santiago a tak na nas mavaji. Pozdeji odpoledne dorazime k odbocce do lesniho parku. Prolezame vrata, vchazime dovnitr. Po 500 metrech potkavame rozhlednu pouzivanou strazci narodniho parku. Lezeme nahoru po zebriku, gps ukazuje +15m. Vypada docela vratce. Kourime s vytecnym rozhledem na okolni park. Z vysky fotim prasata u jezera. Hledame misto na postaveni stanu - tu 30tku s tezkyma batohama a se znicenyma nohama pri tretim dnu pochodu asi nedojdeme. Potkavame spousty vysoke zvere, asi jeleny. Je jich tu mraky, behaji kolem nas. Nakonec to zapichujeme u pekneho jezirka. Stavime stan, sedime na karimatce na brehu, cteme si a bastime. 1/4 chlebiku na kazdeho, zitra dopoledne dojdeme zbyvajicich 11 km. Ja jeste bastim skoro celo cokoladu ktera Paje moc nejede. Zapada slunicko, je vlhko, budeme zalezat dovnitr. Venku slysime ptaky, vysokou a jinak uzasny klid. Priroda. Snad poprve za celou cestu jsme pryc z veskere
civilizace a tak si to uzivame. Krasny vecer i kdyz jsme utahani. Ve spacaku si jeste cteme. Paja ocenuje, ze poprve za celou cestu muze mit v noci ruce ven ze spacaku. GPS ukazuje 68.21. Za cely den jsme prosli kolem spousty sedmikraskovych "poli" - najednou jich vsude vykvetly mraky. Je to zvlastni, sedmikraska kam se clovek podiva. Taky jsme potkali plantaze korkovniku - spodni cast kmene az k prvnim vetvim tu zbavuji kury. Ta zase casem doroste a tak se daji lahve vina spuntovat. Tech korkacu je tu taky mraky. Otrhavam si kousek korku do kapsy jako spravny vandal. Spime docela dobre, nicmene nova karimatka zdaleko nedosahuje kvalit te predchozi nafukovacky.