050214 - pondeli, den tricatyprvni

Vstavame brzy (10.30), jdeme setrit podlahu od vchodu az k nam nahoru - befehl je befehl :-). Pak se vydavame na nakupy. Vybirame boty pro Paju - Lowe - lehke, Vibram s Gore-Texem. Jsou docela pekne. Bohuzel vsak v krame neberou karty, tak jim je tam nakonec nechavame. O kousek dal je kupujeme v jinem obchode - dokonce jsou levnejsi - misto 140ti tu stoji jen 119 euro. Platime kartou a je to (snad) konec Pajina trapeni s botama. Ja prozatim zustavam u camelek - az se doprochodi a rozpadnou - do te doby je cas. Delam si z Paji srandu - Camelky jsme tu videli za 50 euro - jo, levne boty - to si koleduje o problemy - to je tak, kdyz jeden setri :)). Strasne se cili, ona za ne v Praze dala neco pres 3900(!). Tak snad to v tech goratexkach bude v pohode. Zajimave je, ze jsou vyrabeny na slovensku. Kde tam maji obuvnickou tradici? Ale vypadaji opravdu kvalitne, mohli by vydrzet. Pak jeste asi hodinu bloudim knihkupectvim a vybiram nejakou "rozumne citelnou" nemeckou knizku. Ty povi
dky co jsem si kupoval stoji za prd. Vybirame nakonec Maigreta. Paja si kupuje neco od Moorea (autor filmu Farenheit 9/11). Nakonec nachazime i cyklomapu pro nase dalsi putovani - zacina u Bad Tolz (jizne pod mnichovem) a konci u Bodamskeho jezera. Tak to bude tak zvane predalpi - "Voralpen". Jsou 2 hodiny, zapadavame do kavarny na neco k jidlu (Paja male bile opecene burtiky se zelim, ja nejake bramborove placky s cerstvym syrem a zeleninou). Apfelschorle (prazsky nazev jablecny juice s mineralkou do pullitru) a latte. Dopisuju poznamky za vcerejsek a dnesni dopoledne. Jdu si cist, Paja pise maily. Premyslime, ze bysme meli koupit nejaky darek i Fernandovi - ma narozeniny ve stejny den jako ja. Zajimava shoda nahod. Navic je to jeste okorenene tim, ze jeho bracha ma narozeniny ve stejny den jako ten muj bracha! A takoveho typa si najde moje draha sestricka :)). Tomu rikam poradna shoda nahod :)). Platime, jdem domu. Cestou kupujeme toaletni papir neb nas prvni, prazsky jiz
dochazi. Doma lezeme do postele, cteme si, pak ja usinam, Paja cte. Probouzim se, jdu udelat caje. Sedim u stolu, honi me mlsna. Neco dobreho bych sezobnul. Nakonec se rozhodujeme ze skocime nakoupit na veceri a na zitrek. Jdeme tedy jeste ven, nakupujeme kousek od baraku. Zajimave je, ze Monika jeste nedorazila. Zvoni telefon, beru ho, vola Fernando. Monika mela dorazit uz ve ctyri. Je po seste, ona stale nikde. Preju mu vsechno nejlepsi k narozeninam. Pry prileti az 22.2., Monika leti sama. Jsme oba trosku prekvapeni - ja z toho, ze vola z Buenos Aires, on zase tim ze ja zvedam jeho domaci telefon :). No, venku je psi slota, letadla budou mit spozdeni. Vecerime, cteme si, pijeme caj. Pak lezeme do pelechu. Kolem 10te hodiny dorazi Monika. Opalena, odpocata. Klabosime, znicehoz nic je pulnoc a cas jit spat. Jde zitra do prace (hruza!). Uzili si krasne 3 nedele po Argentine, vratila se s rozpadlyma botickama - pry se rozpadly uprostred 3 denniho treku - to musi byt super ;)
ve stari cca 10 let. Chvilku jeste hrajeme Yengu a pak trada do koupelny, cist, poslouchat Cavea a pak spat.