050226 - sobota, den ctyricatytreti

Noc na hrbu byla hrozna. Dnes zkusime stopovat do obeda. Hodinu na jih, druhou na kteroukoliv stranu. Pokud nic nechytime, pujdeme dal pesky, avsak bez vody. Variante dojit nekam dal pesky neverim, Paja je uplne bez energie. Mavame asi pul hodiny, depka zase pomalu zacina vystrkovat ruzky. Vcera jsem premyslel, co tak muze delat clovek 30km od civilizace, vycerpany vedrem a unavou, 50 metru od dalnice kde se nesmi stopovat. Zavolat si odtahovku? Doktora? Nekoho stopnout nekoho nasilim? Zavolat policajty? Fakt nevim. Nastesti se vsechno (ostatne jako vzdy) samo vyresi - objevuje se nejaky dedula v otrhanem klobouku. Chvilku s nim klabosime, otrkava si nas, zda-li nemame zbrane(?!). Vysvetluje, ze vzhledem k blizkemu Maroku je tu casto problem s emigranty. Vsichni se jich pry boji. Znasilneni, strelba. Sam pry uz jednou musel volat policajty. Nakonec nas shledava ok a zve nas na kafe k sobe do vikendoveho venkovskeho domu. Klicem otevira jeden plot a autem jedeme kamenitou cest
ou k nedalekemu staveni. Je to bouda ze dreva (pry se tu nesmi stavet z betonu). Na ohnisti vari vodu na kafe. Ma sem svedenou vodu z hor, ale pres noc zamrzla v trubkach. Takze asi byla pekna kosa ;). (Pravda je, ze na stanu bylo rano trochu ledu a na trave jinovatka). Je fajn. Bastime chleba se sadlem, pijeme turecke kafe z konve nad ohnem. Tomuhle uz zase rozumim podstatne lepe nez tem predchozim. Chlapik ma jednu ruku znicenou, pry kdyz drive nebylo ve spanelsku dobre tak odjel do nemecka za praci a tam se u pasu v automobilce Opel zranil - prisel o jeden prst a nemuze hybat s prsty na cele prave ruce. Ukazuje nam svuj pozemek - reku s jezirkem, stromy, malinke policko. Pry mu opel hradi polovinu mzdy jako odskodne, takze si nezije spatne. Je mu 68. Slibil nas hodit na autobus - zije v Los barrios. Vyrazime. Povida neco malo o sobe. Pry docela casto jezdil na druhou stranu do afriky - mel 9ti metrovou lod, ale ted uz ji prodal, nezvladnul by ji a mel by strach. Veze nas
dal, az do Algeciros, to uz je u more. Vyhravam nad Pajou 5 bodu - videl jsem atlantik prvni. Loucime se na nadrazi. Paja vystihuje nasi zachranu prirovnanim "ze nam vytahnul opuncii ze zadku" ;). Na nadrazi doplnujeme tekutiny - kafe s mlikem, 2x zumo a velkou vodu. Paja kupuje cigara. Zarime spokojenosti. Mesto je u pobrezi, jsou tu uz obcas napisy arabikou, nabizeji se prevozy do Tangeru v africe. Rozhodujeme se mezi bydlenim tady (hostel) nebo v Gibraltaru (2x hostel). No, nema ta holka dobrou pamet? Tohle vycetla jeste v nemecku u Moniky z Planetaka. Nakonec volime Gibraltar - chceme se mrknout na ten tolik opevovany sutr u afriky. Hledame zastavku autobusu - veze nas az k hranicim. Zakecavame se s jednim americanem na stanici. Klabosime celou cestu autobusem, hranice prechazime spolecne. Hned za pasovou kontrolou musime prejit letistni drahu(!) - anglani si k tem cca 3 km pevniny zridili kolmo pristavaci drahu naspem do more. Moc toho sem asi ale neleta. Tak, a jsme v
anglii :). U informaci si bereme planek poloostrova a seznam bydleni. Volime hostel za 15gbp na osobu. Pinozime se k nemu. Cedule tvrdi, ze bude otevirat az ve 4:30pm. Mame tedy asi hodinu a pul cas. Usedavame na terase, dojidame cestovni jidlo, odpocivame. Dopisuju vcerejsi a dnesni den. Zustaneme tu asi 2 noci. Napadlo nas, ze vzhledem k nedostatku turistickych cest bysme mohli zajimavosti projezdit busem a pak se vydat svotojakobskou cestou zpet. Ta by mela vest prijemnou krajinou a vyresit nas problem. Prichazi majitel hostelu, cena je 17 liber za osobu a noc. Za to ze jsme cesi dostavame slevu na 15 - pry byl v cechach tesne po revoluci a libilo se mu tam. Pry byli vsichni strasne tisi, klidni a puritansti. Ptame se ho na radu jak rozbehnout hostel a on tvrdi, ze to chce najem budovy a dobreho pravnika. Prvni dva roky jsou pry ztratove. Je mily a prijemny. Chvili filozofujeme u cigara a pak jdeme do mesta. Prochazime se kolem pristavu, pak mirime do centra. Plati se tu
anglickyma librama. Je to tu anglie, i kdyz trosku levnejsi. Jsou tu 3 bankomaty, berou jen Visa karty. Paja vybira na svoji 100 liber, sms z banky potvrzuje cenu 4400 Kc. V udivu zjistujeme, ze libra zase oslabila, je za 43.09Kc. Jsme upajdani, hledame hospodu na jidlo a na pivo. Nakonec se usazujeme v te (pry) nejstarsi, davame si nejaky beef-burger a pijeme pivo a cyder. Hrajeme karty. Konecne to srovnavam na 922:922. Zitra pujdeme mrknout na pevnost a nahoru na kopec. V hospode koukame na fotky z dob zacatku gibraltarskeho opevneni. Ted to tu vypada podstatne jinak. Pribylo budov, letiste, spousty baraku a cest. Semana santa (alebrz velikonoce) jsou pry od 24. do 28. brezna. To bysme mohli nekde oslavit s Petou, ne? Levne letenky (potreba rezervovat vcas!) a my se nekam presuneme. Co treba Barcelona? Nebo nekde jinde? Pijeme, hrajeme a mame ji jak z praku. Penizky mizej. Jsme utahani, je 11 v noci, asi dopijeme a pujdeme chrupkat. Nesmime zapomenout vysusit stan - je dur
ch mokry z dnesni noci. Jo, jedna zajimavost - diky kurzu koruny vuci libre jsou tu cigara dokonce levnejsi nez v cechach!! A to jsme v anglii! Bohuzel zasuvky na pokoji (mame double) jsou anglicke a tudiz nemuzeme dobijet nase elektro udelatka (vc. telefonu - muj byl groggy jiz vcera). Hopkame do hostliku, zakladni ocista a chrupky chrup.