050223 - streda, ctyricaty den

Rano nas budi dest (ten jeste prestavame), ale pak se ozve bagr par metru od stanu a to nas vytahuje z pelechu okamzite. Vzhledem k tomu ze jsme schovany za kerikama by nas mohl snadno prehlednout. Koukam ze stanu, kousek od nas se chveje strom. Nakonec odjizdi kus od nas, likviduje pole. Ach jo! To je zase zacatek dne. Stan je mokry, celou noc prselo. Balime, zvedame se. Zjistuju prazdnou karimatku. Nevypada propichnuta, ani ve stanu neni dirka. Uvidime - treba jsme ji jen spatne ucpali. Zase na cestu. Dnes moc nakladaku nejezdi, je to trosku lepsi. Ten vcerejsek byl pro me asi nejhorsi den cesty. Dopajdavame do vesnice, tady cesta konecne odbocuje na nejakou vesnickou cestu. Davame si snidani za 11e - chlebik, skvarky, pastika, maslo, marmelada, sunka, kafe s mlikem a zumo de pina. Vesnice je mila, cistounka a bila. Vsude citrony a pomerance na stromech. Nachazime konecne kaslik, posilame domu pohledy. Za mestem spousty pohazenych odpadku. Bordel. Dnes je ko zase Paja. Odpo
civame kazde 2 km, konci asfalt. Kamenita cesta pred nama a dest. Chvili sedime pod borovici u cesty, pak zas hrkotame dal. Projizdi kolem auto, stavi nam sam od sebe - chlapik, docela mily. Skoro vubec mu nerozumim. Pere to o 106 po tech kamenech a vymolech. Tachometr neklesa pod 50 a citroen statecne drzi. Par smyku, par hopu po vymolech a nabirame jeho dceru na jednom z tech venkovskych statku. Leze si do kufru a pokracujeme dal. Krasna krajina, trosku pripomina skotsko nebo bretan. Dohopsavame do konce kamenite cesty, vysazuje nas pred barem. Jdeme dovnitr, porad jeste prsi. Zjistujeme jak mame mokre kalhoty. Hodne. Koukame na telku - v Madridu (severne od nas) pry maji nevidane snehove kalamity. Do Alcaly je to jeste 10 km. Krajina je fakt uzasna - akorat vsude kolem cest jsou ploty. Vlastne jako v tom skotsku. Veskera puda bud obdelana nebo spasena dobytkem nebo konema. Paja mi pomalu hyne unavou. Kolem oci se ji vzdy delaji zluta kola. Syndrom unavy. Stavime na caj. C
hlebik s domacim masem. Trosku nas povzbudi, ale Paje to nevydrzi moc dlouho. Paja mela ten caj z mleka misto vody. Pakistan? Pajdame dal. Krasny zapad slunce za nama. Vsechno kolem je do zluta - uzasne vecerni barvy svetla. Drapeme se do kopce, ty posledni kilometry jsou fakt nejhorsi. Na kopci konecne vidime cil - Alcala. Je pekne daleko a navic i na pekelne vysoke skale - a cesta mezitim jeste klesa. Uz za tmy se dopinozime dolu pod mesto. Depka a unava. Na jednom mustku se opirame o zabradli pri snaze kouknout jak vypada reka pod nama a malem i s nim padame dolu - vubec nedrzi! Hopky hop dal. Sam od sebe nam zastavuje mily chlapik s dodavkou - veze nas az do uplneho centra. Je zlatous! Pekelny krpal! Vysazuje nas pred hostalem, cafe con leche, kyvnu na 30e za oba. Rychle na pokoj do sprchy. Naparuju se, ale pak dochazi tepla a konec je bleskovka. Takze mirime do mesta, kratoulinka exkurse po barech. Nakonec si jeden vybirame a zaplouvame dovnitr. Mame potrebu vina. Tak h
o do sebe ladujeme 2x2dcl. K tomu pistacie a kolu - 5e - to je solidni. Mel jsem tam napadnika - zval me na panaky. Zakecavam Paju, nemame na nej naladu. Picneme se a mirime do pelechu. Tak akorat a spat. Paja se pak v noci koupe, to uz ale skoro nevnimam. Zitra nakupy na vylet po narodnim parku, snidani, infocentrum o parku a pryc.