Saturday, February 26, 2005

050225 - patek, den ctyricatydruhy

Rano brzy vstavame, tentokrat s vychodem slunce. To je v teto zemepisne poloze cca v 8. Balime. Stan je zase cely mokry od srazeneho dechu. Vypakujeme se na najezd, porad nic nejede. Pak zastavi jedna pani, od pohledu ucitelka. Za autem cura a pri odjezdu (asi studem) dela, ze nas nevidi. Snidame. V noci jsem mel pekelnou zizen a chut na jahodove mleko ze vcerejska. Nastesti nam jeste trosku zbylo. K tomu jogurt, syr, klobaska a chlebik. Nic tu ocividne nejezdi, vzdavame to, jdeme dal. Unava uz od zacatku. Delame zastavky po 2 km. Paju zlobi nove botky - asi v nich neco prasklo. Camelky jsou ok, ale v tomhle vedru po vsi te vazeline moc nevetraji. Myslim ze je cas prejit na sandaly. Zastavek delame asi 5. Mezi 4. a 5. je pekelny krpal - hora. Na jejim vrchu nameri gps vysku 450 metru :). Zacina zase prset, natahujeme bundy a kapuce. Paja natahuje nabagl plastenku. Klesame, kousek pred nama se ma na dalnici napojovat silnice z jedne vesnice - tam se neco pokusime chytit - choz
eni timhle parkem vzdavame. Z kopce schazime bolestivy kilometr a zapichujeme to na stopu - je to uplne jak za mlada :)). Kourime posledni cigarko s (falesnou) nadeji, ze odsud rychle vypadneme. Nikdo nestavi. Stara spanelska pakarna. Paje je zima, vysilena cestou. Kdyz uz se rozklepe k nezastaveni tak vytahuju komplet vsechno termopradlo a navlikam ji do nej. Ma ted na sobe asi 8 vrstev a je jak snehulak. Po chvilce se stmiva a aut ubyva. Paja prozkoumava okoli, nakonec nachazi jedno relativne uchazejici misto na stan. Jdeme to zapichnout, musime nabrat sily. Uz s baterkou stavime stan v miste kde jsme se pokusili vysbirat veskere trnite potvory. Nechceme riskovat i propichnuti druhe karimatky a tak vytahujeme jen tu co jiz uchazi. Na ni bude spat Paja. Spiname spacaky, lezeme dovnitr. Snad zitra neco chytime. Zjistujeme, ze budeme spat na pekelnem hrbu. To zas bude noc. Nejvetsi problem je, ze nam dosla voda. Pokud by nam opet nic nezastavilo, musime bez vody dojit bud 25k
m zpet do vesnice odkud prijizdeji ta auta nebo cca 40 do te, kam jsme chteli dojit puvodne - Los barrios. Mame posledni lok vody, kolem nejsou zadne bary ani obydli. Ty vzdalenosti jsou tu podstatne jine nez v cechach ci v nemecku. Uvidime - rano moudrejsi vecera. Depka.

0 Comments:

Post a Comment

<< Home

TOPlist