050124 - den desaty
Rano nas budi mys - susti v igelitce s jidlem. Kazdy si myslime, ze to byl ten druhy. Vyhanim ji a igelitku vesim na klic od skrine. Je 8 rano. Za chvili mys vyhanim z mych kalhot. A dost! Vsude po podlaze plno mysich bobku. Bojime se, aby nam neprozrala batoha a tak radeji vstavame. Zima, venku sero, snih. Pres noc jsem nechal bezet psiona, jsem zvedav jak dopadnou baterky Panasonic 2400mAh. Rano merak ukazuje 24 hodin provozu. Vcetne lezeni po internetu cteni s podsvicenim. To neni spatne. Mazu boty, Paja bali. Vysypava igelitku s jidlem, mys si vybrala - Fidorku. Nic jineho. Snedla ji pulku. Dobre tema na reklamu :) - z 40ti ruznych tycinek a susenek si vybere jen a pouze ji. Paja bali batoh, snidame posledni zbytky, baleni, cisteni zubu a vyrazime. Loucime se s mickey mousem, berem na zada batohy a s navlekama na nohou vyrazime po snezne stope. Slunicko studene sviti, polojasno, snih prasan. Namazane boty, zbyva na 2/5 vazeliny. Havrani krakaji, my hopkame dal po modre zn
acce. Vypada to, ze mame Brdy za sebou. Pred nama zacina rovnejsi krajina. Chvili jdeme ve stopach traktoru, ty vsak casem zataci k hnojisti a my pred sebou zase mame neproslapanou cestu ve snehu. Jsou na ni navic nafoukane snehove jazyky a tak se obcas brodime a zlehka zapadame. Dneska musime pochvalit navleky - v tomhle nad kotniky sahajicim prasanu by nam byly nase nnepromokave kalhoty k nicemu - snih by nam napadal vrchem bot a byli bysme ko raz dva. Takhle je sucho, prasan opada z navleku a my mame komfort. Jen pod snehem obcas jeste nekde hrozi zamrzla kaluz do ktere obcas propadneme. Peta psal, ze do Prahy to bylo po silnici 88km. Dotapkavame do vesnice Metly, divime se, jak se tady stavi. Okolo sebe napocitavame 7 novych baraku. Vsude nove ploty. Zasla zelen na zdech ukazuje, ze tu byla voda jako v karline. Na baracku na navsi cteme, ze k obnove pomohl cerveny kriz ze svycarska. Paja se priozrale uhihnava. Zajimave je, ze ve slove hihnat je po h mekke I. Je tu mikrok
ramek, zaviral (dle cedule) pred sedmi minutami. Kdyz uz od nej odchazime, vyleze fousaty chlapik a nabizi nam neco tepleho. Jdeme dovnitr. Nabizi caj a kafe, bereme caj. Vypravi nam jeste s jednim o tom, ze tohle je ta obec ktera byla za povodni 2002 splachnuta prototze se protrhla hraz rybnika nad vesnici. Pry tu byla 8mi az desetimetrova vlna, ktera smetla asi 12 baraku. Jeden stary pan pry prisel o zivot, nestacili ho vytahnout. Pry se tu pri zachranych pracech objevila cela cz politicka spicka, snad vyjma Grosse a Klause. Vrtulniky, armada, cerveny kriz, cesi, svycari, francouzi. Kupujeme cervene LM a do caje dostavame rum. Klabosime o zaplavach, o kterych jako karlinaci neco vime. Za chvilku dostavame panaka hruskovice, pekny stakan. Klabosime, kourime, cloveku se odtud nechce. Jsme trosku picli, ale jde to. V kramku pak kupujeme sekanou, rohliky, twix, datle a nejakou horalku. Loucime se, odchazime. Jeden z techdvou chlapiku zalibne ockem hazel po Paje. Pry muzeme pri
jet, pozyva nas at se stavime cestou zpatky. Pajdame snehem, priopili, bastime sekanou s rohlikem a pak datle. Snezi, modra pokracuje. Takhle by mela vypadat kazda vesnicka - lidi prijemni, pohostinni a mili. Dal po modre je to pekne dokopsa. Az moc. Po poli vedouci cesta, proslapavame do pul lytek vysoky sniha a porad stoupame. Pozvolny, dlooouhy kopec, dava nam pekne do tela. Cekam na Paju. Uz se brodi... Nakonec se vydrapeme na kopec. Paja sebou dnes uz po ctvrte praska na zem. Zapadavame do hospody v Kasejovicich, jako vzdy 3 caje a kolu. Svickova ujde, davaji rovnou 6 knedliku. Pujdeme kus po silnici, opoustime dalsi mapu a presouvame se na Klatovsko. Dobijeme Paje kredit, ma poslednich 30Kc. GPS porad hnije v Parizi. FedEx opravdu zklamal. Paja kupuje v kramu nejake mazadlo naboty, pak pise PB, zda-li by neprodal stareho Psiona. Posilam na blogger dalsi den. Panasonic baterky nakonec vydrzely uzasnych 26 hodin! Odchazime z hospody, mirime na Novou Ves. Snezi jak z pra
ku. Hopkame jako kozy. Moje nozicky se bohuzel nestihly zregenerovat, mam oba malicky churave, s chozenim mam porad problem. Chromajzl. Zalepuju naplasti oba malicky a beru si tenci. ponozky, povoluju tkanicky a sundavam navleky - ted to bude chvili po silnici. Mazeme boty nasim novym kremem. Okamzite mi do bot napada snih ale pajdame dal. Snih, vitr, zavata silnice. Pak zjistujeme, ze uz je spousta hodin a ze uz se seri. Najednou na nas pada velika unava. Ten Rychle vytahuju a povoluju navleky, Paja uz mele z posledniho. brodime se do pul lytek vysokym snehem, jen tak, odhaduju ze polni pesinou ktera je nakreslena na mape. Po necelem kilometru uz vzhledem k Pajinu stavu zalezam do lesa, nachazim jakes takes misto, odhrabavame snih a rychle za staleho snezeni stavime stan. Nadavame na nej, Jurek Atak 1 je fakt asi na jine pocasi a pro nekoho kdo ma spoustu sil a casu na jeho stavbu. Mozna ze jen nechapeme jak se ma stavet. Navic nam uz asi chybi jeden kolik. Lezeme dovnitr,
davame karimatky pres sebe, spiname spacaky, sundavame uplne mokre boty - ten novy krem snad pritahuje vodu. Halt je videt, ze vazelina je to nejlepsi. Dnes jsme se vlastne cely den brodili snehem. Boty vycpavame papirem (ubrousky od Peti) a doufame ze do rana trosku uschnou. Ve spacaku chvilku odpocivame, pak poustime radio - Radiozurnal. V devet doposlouchavam porad o gayich a lesbickach uz sam. Pozdeji se probudim a zjistuju, ze uz i radiu dosla baterka a mlci. Chrupeme, jsme groggy.
acce. Vypada to, ze mame Brdy za sebou. Pred nama zacina rovnejsi krajina. Chvili jdeme ve stopach traktoru, ty vsak casem zataci k hnojisti a my pred sebou zase mame neproslapanou cestu ve snehu. Jsou na ni navic nafoukane snehove jazyky a tak se obcas brodime a zlehka zapadame. Dneska musime pochvalit navleky - v tomhle nad kotniky sahajicim prasanu by nam byly nase nnepromokave kalhoty k nicemu - snih by nam napadal vrchem bot a byli bysme ko raz dva. Takhle je sucho, prasan opada z navleku a my mame komfort. Jen pod snehem obcas jeste nekde hrozi zamrzla kaluz do ktere obcas propadneme. Peta psal, ze do Prahy to bylo po silnici 88km. Dotapkavame do vesnice Metly, divime se, jak se tady stavi. Okolo sebe napocitavame 7 novych baraku. Vsude nove ploty. Zasla zelen na zdech ukazuje, ze tu byla voda jako v karline. Na baracku na navsi cteme, ze k obnove pomohl cerveny kriz ze svycarska. Paja se priozrale uhihnava. Zajimave je, ze ve slove hihnat je po h mekke I. Je tu mikrok
ramek, zaviral (dle cedule) pred sedmi minutami. Kdyz uz od nej odchazime, vyleze fousaty chlapik a nabizi nam neco tepleho. Jdeme dovnitr. Nabizi caj a kafe, bereme caj. Vypravi nam jeste s jednim o tom, ze tohle je ta obec ktera byla za povodni 2002 splachnuta prototze se protrhla hraz rybnika nad vesnici. Pry tu byla 8mi az desetimetrova vlna, ktera smetla asi 12 baraku. Jeden stary pan pry prisel o zivot, nestacili ho vytahnout. Pry se tu pri zachranych pracech objevila cela cz politicka spicka, snad vyjma Grosse a Klause. Vrtulniky, armada, cerveny kriz, cesi, svycari, francouzi. Kupujeme cervene LM a do caje dostavame rum. Klabosime o zaplavach, o kterych jako karlinaci neco vime. Za chvilku dostavame panaka hruskovice, pekny stakan. Klabosime, kourime, cloveku se odtud nechce. Jsme trosku picli, ale jde to. V kramku pak kupujeme sekanou, rohliky, twix, datle a nejakou horalku. Loucime se, odchazime. Jeden z techdvou chlapiku zalibne ockem hazel po Paje. Pry muzeme pri
jet, pozyva nas at se stavime cestou zpatky. Pajdame snehem, priopili, bastime sekanou s rohlikem a pak datle. Snezi, modra pokracuje. Takhle by mela vypadat kazda vesnicka - lidi prijemni, pohostinni a mili. Dal po modre je to pekne dokopsa. Az moc. Po poli vedouci cesta, proslapavame do pul lytek vysoky sniha a porad stoupame. Pozvolny, dlooouhy kopec, dava nam pekne do tela. Cekam na Paju. Uz se brodi... Nakonec se vydrapeme na kopec. Paja sebou dnes uz po ctvrte praska na zem. Zapadavame do hospody v Kasejovicich, jako vzdy 3 caje a kolu. Svickova ujde, davaji rovnou 6 knedliku. Pujdeme kus po silnici, opoustime dalsi mapu a presouvame se na Klatovsko. Dobijeme Paje kredit, ma poslednich 30Kc. GPS porad hnije v Parizi. FedEx opravdu zklamal. Paja kupuje v kramu nejake mazadlo naboty, pak pise PB, zda-li by neprodal stareho Psiona. Posilam na blogger dalsi den. Panasonic baterky nakonec vydrzely uzasnych 26 hodin! Odchazime z hospody, mirime na Novou Ves. Snezi jak z pra
ku. Hopkame jako kozy. Moje nozicky se bohuzel nestihly zregenerovat, mam oba malicky churave, s chozenim mam porad problem. Chromajzl. Zalepuju naplasti oba malicky a beru si tenci. ponozky, povoluju tkanicky a sundavam navleky - ted to bude chvili po silnici. Mazeme boty nasim novym kremem. Okamzite mi do bot napada snih ale pajdame dal. Snih, vitr, zavata silnice. Pak zjistujeme, ze uz je spousta hodin a ze uz se seri. Najednou na nas pada velika unava. Ten Rychle vytahuju a povoluju navleky, Paja uz mele z posledniho. brodime se do pul lytek vysokym snehem, jen tak, odhaduju ze polni pesinou ktera je nakreslena na mape. Po necelem kilometru uz vzhledem k Pajinu stavu zalezam do lesa, nachazim jakes takes misto, odhrabavame snih a rychle za staleho snezeni stavime stan. Nadavame na nej, Jurek Atak 1 je fakt asi na jine pocasi a pro nekoho kdo ma spoustu sil a casu na jeho stavbu. Mozna ze jen nechapeme jak se ma stavet. Navic nam uz asi chybi jeden kolik. Lezeme dovnitr,
davame karimatky pres sebe, spiname spacaky, sundavame uplne mokre boty - ten novy krem snad pritahuje vodu. Halt je videt, ze vazelina je to nejlepsi. Dnes jsme se vlastne cely den brodili snehem. Boty vycpavame papirem (ubrousky od Peti) a doufame ze do rana trosku uschnou. Ve spacaku chvilku odpocivame, pak poustime radio - Radiozurnal. V devet doposlouchavam porad o gayich a lesbickach uz sam. Pozdeji se probudim a zjistuju, ze uz i radiu dosla baterka a mlci. Chrupeme, jsme groggy.
posted by vyletnik at 8:27 pm
0 Comments:
Post a Comment
<< Home