050122 - den osmy
Rano se budime o trosku driv nez normalne, tak kolem 8. Do pul 9 se vyhrabavame ze stanu. Na celte je vrstva snehu, z predsinky je videt, kolik snehu venku pribylo. Balime, ja vetram spacaky, kupodivu je zase 10 kdyz vyrazime. Dnes to bude bez hospod, Paja kazdemu (jako spravna zena) strka do kapsy kus zvanecku. Pri baleni kolem nas prochazi turista s malym batuzkem. Fotak je po ranu vzdy zamlzeny, fotky rozespalych obliceju stoji za starou backoru. Vyrazime do kopce, lesni pesinou, modra znacka. Jdeme po stopach toho batuzkare. Snezi. Uvidime co dnes budou delat ve snehu camelky. Blogger zlobi - maily odeslane na nej se obcas vraci, obcas nezobrazuji treba cely den. Sakra, to je dokopsa! Stoupame, stoupa, snezi a zase snezi. Alespon nefouka vitr. Nahore si dame snidani. Dnes Petovi asi nasypeme fotky na notebook, on je pak bude moci nasypat na web. S internetovyma kavarnama to po ceskych vesnicich nevypada nijak extra. Zatim jsme nepotkali ani jednu. Odhadujeme, ze dnes bysm
e za sebou meli mit prvni stovku kilometru. Cas slavit! To uz nam zbyva jen zhruba 30x tolik. Jeste mame v zive pameti moment, kdyz jsme dosli do podoli a zbyvalo nam 3000x tolik. Je to zmena, ale snizovat se to bude strasne pomalu, resp. cim dal pomaleji. Pajdae do kopce, Paja je dnes nejak zima. Brodime se snehem, camelky zacinaji provlhat na spicce kde se na nich drzi snih. Bereme navleky na boty. Bohuzel vyrobce nepocital s tim, ze by si je nekdo bral na camelky, takze nejdou na spicce zachytit. Svacime z nasich skromnych zasob. Paje je porad zima. Jdeme dal, samy dokopes. Po par kilometrech zastavujeme znovu - Paja si bere pod sustaky normalni kalhoty. Odupavame ze sebe snih a mazeme spicky bot znovu vazelinou. Meli jsme to udelat uz rano. Pritom Paja zjistuje, ze si vcera pri prodirani se ostruzinim trosku nasekla vrchni kuzi na botach. Nejsou to hluboke rany, ale urcite tam bude bota propustnejsi. Vydavame se dal. GPS je bohuzel porad asi jeste ve Frankfurtu, takze ji
dnes Peta asi nepriveze. Skoda preskoda. Abysme nelezli na nejvyssi kopec v okoli, rozhodujeme se opustit modrou znacku a volime nejakou lesni cestu ktera by mela vest okolo po vrstevnici. Snad nezabloudime. Krasne vyhledy, snezi jen trochu, obcas i to slunicko na chvilku vykoukne. Ted uz jdeme po prijemne rovince. Kolem nas projel chlapik vencici psy - on jede vepredu autem, psy bezi za nim. Vypada to jako prujezdna cesta. To se to najednou jde - zvlaste kdyz je to i trosku z kopce. Po case dochazime az k nejake silnici a turistickym znackam, ktere na mape vubec nejsou. Rozhodujeme se, ze z hlediska uspory sil pri trmaceni se do kopce dame prednost kousku po asfaltu - vypada to navic primeji. Jsme oba docela vyrizeni. Me navic zlobi nohy - odreniny. Tapeme po silnici za slunickem a pokud nefouka vitr tak je nam dobre. Vola zlaty Peta, vzhledem k tomu ze gps od dnesniho rana nemeni pozici tak prijede pravdepodobne az zitra. Skoda. Paja objednava velkou pixlu sedlarske vazel
iny - pokud budou jeste nejake snehove alotrie (jakoze tusime o Sumave, Alpach a Pyrenejich) urcite je vyuzijeme. Po silnici to mame asi 5 km, pak by mel byt Stary Smolenec. S hospodou a mozna i prespanim. Az tam dojdeme tak uvidime. Je 14.16 a zbyva jeste asi 2,5km. Hopkame, hopkame, jde to ztuha a dre to. Nakonec ale dopajdame az k hospode, vlezeme dovnitr, sedi tu dve skupinky teenageru, holky u jednoho stolu, kluci u druhyho. Ani jedna hospoda (maji tu dve) nevari. Bastime chipsy, tatranky, tycinky, orisky, pijeme caje a pivo. Bydleni tu JE! Za 80 Kc na noc na osobu! Paja to jde omrknout, vypada to ok, asi si dame grog. Pro dnesenk tady koncime, Nepomuk je 16km. Peta prijede asi v 8 vecer, GPS je porad nekde na ceste mezi Frankfurtem a Prahou. Holt ji Peta asi jeste nepriveze. Alespon mu vysypeme fotky na notebook. Sosame pivo, grog, colu, caj a cteme si. Postupne se hospoda zaplnuje. Nevetra se, takze je tu pekelne zahuleno, az nas pali oci. Posleze dokonce rozsveceji o
svetleni a zapinaji lednicku. Dosud tu bulo ticho a sero - nic nesvitilo. Peta ma prijet az kolem osme. Trochu se bojime, aby se nekde nevyboural. Nevari tu, ale prave privezli zasoby, takze nam nabizi servirka (jedna z tech teen devcat) utopence. Kdyz vidi nas hlad, pridava i pizzu z lednicky (myslim, ze je z jejich privatnich zasob). Caj tu stoji 7Kc, kafe 8, maly rum 8 - zeme socialisticka. Pak vecer prijizdi Peta. Platime a jdeme do pokoje. Privezl nam jidlo (hostina!!!), Paje Deuter batoh a penize z bankomatu. K veceri mame vino, jahodovy a pomerancovy juice, 3 druhy peciva, marmeladu, prosciuto, salam, sunku, vodu, maslo, kozi syr, nejaky tvrdy a gorgonzolu. Pekelny feast! Luxus, jaky na cestach clovek nepotka casto! Presypavame fotky a videa, vybirame par na blog. Poslouchame nove nahravky Alzheimeru. Jdeme dolu do hospody na kafe. Potom jeste koukame na nejaky novy cinsky film. Surfujeme, hledame gps - je zase zpet ve francii!! - vypada to, ze do Nemecka odcestovala
omylem a ted ji vratili zpet. Ta dorazi az tak za mesic ;). Koukam na blog, po dlouhe dobe ho vydime zase v normalni podobe - jinak nez z psioniho ci palmiho browseru. Peta je all in one - pojizdny dum kultury, restaurace, internetova kavarna a obrazova databanka. Zlaticko! V pul treti jeste poslouchame pohadku na dobrou noc z dilny DiletantArt. Zalezame do pelechu, my s Pajou ve spacacich, Peta pod 2 periny. Dopisuju, poslu dnesek a pujdu spat.
e za sebou meli mit prvni stovku kilometru. Cas slavit! To uz nam zbyva jen zhruba 30x tolik. Jeste mame v zive pameti moment, kdyz jsme dosli do podoli a zbyvalo nam 3000x tolik. Je to zmena, ale snizovat se to bude strasne pomalu, resp. cim dal pomaleji. Pajdae do kopce, Paja je dnes nejak zima. Brodime se snehem, camelky zacinaji provlhat na spicce kde se na nich drzi snih. Bereme navleky na boty. Bohuzel vyrobce nepocital s tim, ze by si je nekdo bral na camelky, takze nejdou na spicce zachytit. Svacime z nasich skromnych zasob. Paje je porad zima. Jdeme dal, samy dokopes. Po par kilometrech zastavujeme znovu - Paja si bere pod sustaky normalni kalhoty. Odupavame ze sebe snih a mazeme spicky bot znovu vazelinou. Meli jsme to udelat uz rano. Pritom Paja zjistuje, ze si vcera pri prodirani se ostruzinim trosku nasekla vrchni kuzi na botach. Nejsou to hluboke rany, ale urcite tam bude bota propustnejsi. Vydavame se dal. GPS je bohuzel porad asi jeste ve Frankfurtu, takze ji
dnes Peta asi nepriveze. Skoda preskoda. Abysme nelezli na nejvyssi kopec v okoli, rozhodujeme se opustit modrou znacku a volime nejakou lesni cestu ktera by mela vest okolo po vrstevnici. Snad nezabloudime. Krasne vyhledy, snezi jen trochu, obcas i to slunicko na chvilku vykoukne. Ted uz jdeme po prijemne rovince. Kolem nas projel chlapik vencici psy - on jede vepredu autem, psy bezi za nim. Vypada to jako prujezdna cesta. To se to najednou jde - zvlaste kdyz je to i trosku z kopce. Po case dochazime az k nejake silnici a turistickym znackam, ktere na mape vubec nejsou. Rozhodujeme se, ze z hlediska uspory sil pri trmaceni se do kopce dame prednost kousku po asfaltu - vypada to navic primeji. Jsme oba docela vyrizeni. Me navic zlobi nohy - odreniny. Tapeme po silnici za slunickem a pokud nefouka vitr tak je nam dobre. Vola zlaty Peta, vzhledem k tomu ze gps od dnesniho rana nemeni pozici tak prijede pravdepodobne az zitra. Skoda. Paja objednava velkou pixlu sedlarske vazel
iny - pokud budou jeste nejake snehove alotrie (jakoze tusime o Sumave, Alpach a Pyrenejich) urcite je vyuzijeme. Po silnici to mame asi 5 km, pak by mel byt Stary Smolenec. S hospodou a mozna i prespanim. Az tam dojdeme tak uvidime. Je 14.16 a zbyva jeste asi 2,5km. Hopkame, hopkame, jde to ztuha a dre to. Nakonec ale dopajdame az k hospode, vlezeme dovnitr, sedi tu dve skupinky teenageru, holky u jednoho stolu, kluci u druhyho. Ani jedna hospoda (maji tu dve) nevari. Bastime chipsy, tatranky, tycinky, orisky, pijeme caje a pivo. Bydleni tu JE! Za 80 Kc na noc na osobu! Paja to jde omrknout, vypada to ok, asi si dame grog. Pro dnesenk tady koncime, Nepomuk je 16km. Peta prijede asi v 8 vecer, GPS je porad nekde na ceste mezi Frankfurtem a Prahou. Holt ji Peta asi jeste nepriveze. Alespon mu vysypeme fotky na notebook. Sosame pivo, grog, colu, caj a cteme si. Postupne se hospoda zaplnuje. Nevetra se, takze je tu pekelne zahuleno, az nas pali oci. Posleze dokonce rozsveceji o
svetleni a zapinaji lednicku. Dosud tu bulo ticho a sero - nic nesvitilo. Peta ma prijet az kolem osme. Trochu se bojime, aby se nekde nevyboural. Nevari tu, ale prave privezli zasoby, takze nam nabizi servirka (jedna z tech teen devcat) utopence. Kdyz vidi nas hlad, pridava i pizzu z lednicky (myslim, ze je z jejich privatnich zasob). Caj tu stoji 7Kc, kafe 8, maly rum 8 - zeme socialisticka. Pak vecer prijizdi Peta. Platime a jdeme do pokoje. Privezl nam jidlo (hostina!!!), Paje Deuter batoh a penize z bankomatu. K veceri mame vino, jahodovy a pomerancovy juice, 3 druhy peciva, marmeladu, prosciuto, salam, sunku, vodu, maslo, kozi syr, nejaky tvrdy a gorgonzolu. Pekelny feast! Luxus, jaky na cestach clovek nepotka casto! Presypavame fotky a videa, vybirame par na blog. Poslouchame nove nahravky Alzheimeru. Jdeme dolu do hospody na kafe. Potom jeste koukame na nejaky novy cinsky film. Surfujeme, hledame gps - je zase zpet ve francii!! - vypada to, ze do Nemecka odcestovala
omylem a ted ji vratili zpet. Ta dorazi az tak za mesic ;). Koukam na blog, po dlouhe dobe ho vydime zase v normalni podobe - jinak nez z psioniho ci palmiho browseru. Peta je all in one - pojizdny dum kultury, restaurace, internetova kavarna a obrazova databanka. Zlaticko! V pul treti jeste poslouchame pohadku na dobrou noc z dilny DiletantArt. Zalezame do pelechu, my s Pajou ve spacacich, Peta pod 2 periny. Dopisuju, poslu dnesek a pujdu spat.
posted by vyletnik at 11:26 am
0 Comments:
Post a Comment
<< Home